Syn.: Solanum calygnaphalum Ruiz et Pav., Solanum cotopaxense Dunal, Solanum gnaphalioides Pers., Solanum gonocladum Dunal, Solanum havanense Jacq., Solanum heteranthera Willd. ex Roem. et Schult., Solanum rhamnoides Dunal, Solanum thereziae Zahlbr., Witheringia angustifolia Dunal
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Druh severozápadu Jižní Ameriky, vyskytuje se v oblasti od Ekvádoru přes Peru až po jihozápadní Bolívii.
Ekologie: Roste ve vyšších polohách And, ve vlhké puně, v pásmu od 3000 až do 3900 m n. m. Bývá zde vysazován i do zahrad, při cestách a na okrajích polí.
Popis: Keř nebo malý strom, 1–4 m vysoký, letorosty jsou pokryty šedivými trichomy, borka je šedá, hladká. Listy jsou řapíkaté, úzce eliptické, 6–9(–12) cm dlouhé a 1,5–2,5(–5) cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu špičaté, s 12–15 páry postranních žilek, lysé nebo chlupaté. Květenství je terminální, 10–20květé; kalich je chlupatý, cípy jsou kopinaté, až 3 mm dlouhé; koruna dosahuje průměru 15–20 mm, je fialově modrá nebo bílá, cípy jsou dělené do 3/4 koruny. Plody jsou kulovité bobule, které dosahují průměru okolo 1 cm, ve zralosti jsou červené.
Využití: Plody tohoto stromu se používají v jihoamerické tradiční medicíně.
Poznámka: Odhaduje se, že rod Solanum čítá na 1400 až 2000 druhů, které se vyskytují ponejvíce v tropických a subtropických, ale i mírných oblastech světa, především pak v Americe. Určování jihoamerických lilků je činnost velmi vhodná pro fanoušky klasické detektivky. Občas sice může determinace sklouznout až na úroveň laciného horroru, ale našinec naštěstí ví, že ke zdárnému cíli lze dospět jedině chladným racionálním přístupem, podepřeným velkou dávkou klidu a duševní harmonie. Není špatné přitom věřit, že hledaný druh byl už pro vědu skutečně popsán.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 4. 9. 2015 (Peru, Cuzco, Tambomachay).