Syn.: Solanum balbisii Boj. ex Dun., Solanum concisum Dunal, Solanum edule Vell., Solanum opuliflorum Portenschl. ex Dun., Solanum xanthacanthum Willd. ex Walp.
Česká jména: lilek hulevníkolistý (Kubát 2002)
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Jihoamerický druh, jehož areál se táhne od argentinské Pampy a Chaca přes Paraguay a Uruguay až do velké části jižní Brazílie (Amazônia, Caatinga, Cerrado, Mata Atlântica, Pampa, Pantanal), Bolívie, Peru a Ekvádoru. Byl zavlečen rovněž do řady dalších oblastí světa, sekundárně se objevuje na severu Jižní Ameriky a ve Střední i Severní Americe, Austrálii, jižní a východní Asii, jižní a východní Africe i v Evropě. Několikrát byl přechodně zaznamenán také na území Česka.
Ekologie: Roste v křovinaté vegetaci, ve vlhkých, poloopadavých i suchých lesích a jejich lemech, často se usídluje na stanovištích poznamenaných lidskou činností, na okrajích polí a cest, v okolí lidských sídel a dopravních uzlů, na rumištích a skládkách, také jako plevel v zahradách. Vystupuje až do nadmořské výšky nad 2500 m.
Popis: Jednoletá až vytrvalá bylina, žláznatě i hvězdovitě chlupatá, s lodyhou přímou, až 150 cm dlouhou, větvenou, pokrytou žlutými až žlutooranžovými ostny, které jsou 2–10 mm dlouhé. Listy jsou řapíkaté, v obrysu podlouhlé až vejčité, peřenoklané až peřenosečné, 4,5–10(–14) cm dlouhé a 2,5–5(–8) cm široké, s hvězdovitými chlupy a ostny podél hlavních žilek po obou stranách čepele, jednotlivé úkrojky jsou po okraji zubaté, na vrcholu špičaté. Květenství vyrůstá z úžlabí listů; kalich je asi 1 cm dlouhý, i za plodu vytrvávající a v této době i zvětšující se, kališní cípy jsou kopinaté, asi 5 mm dlouhé, chlupaté nebo ostnité; koruna je kolovitá, bílá nebo bledě modrá, 1,6–3,5 cm v průměru; nitky tyčinek jsou asi 1 mm dlouhé, lysé, prašníky jsou kopinaté, až 9 mm dlouhé, žlutooranžové, čnělka je 10–12 mm dlouhá. Plodem je v době zralosti světle červená bobule o průměru 1–2 cm, z většiny obalená zvětšeným kalichem, který je delší než plod.
Využití: Zralé plody lilku hulevníkolistého jsou jedlé, chutí údajně připomínají třešně. Rostlina bývá sázena do záhonů i jako ochrana před některými hmyzími škůdci.
Fotografováno dne 7. 7. 2018 (Česko, Praha, kultura).