Syn.: Papas americanum Opiz
Česká jména: lilek bobál (Presl 1823), lilek bobál, zemně, zemče, zemňák, zemčátko, zemník, zemské jablko, kobzole, žampák, jablúško, bobál, švábka, brambor, krumple, krumpír, erteple (Presl 1846), brambor obecný (Opiz 1852), brambor (Čelakovský 1879), (lilek) brambor (Dostál 1950), brambor obecný (Dostál 1989), lilek brambor (Kubát 2002)
Slovenská jména: lilek bambulatý, bobál, zemně, zemče, zemniak, zemčatko, zemník, zemské jablko, kobzole, žampák, jablúško, švábka, brambor, krumple, kromple, erteple, grúle, zemiaky, rožky, poliaky, miškovky, štrangiary, kvetniaky (Reus 1853), (ľuľok) zemiak (Dostál 1950), ľuľok zemiakový (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Solanaceae Juss. – lilkovité
Solanum tuberosum

Solanum tuberosum

Rozšíření: Lilek brambor pravděpodobně pochází z horských oblastí západu Jižní Ameriky, odkud se jako kulturní rostlina rozšířil do celého světa. Do Evropy se dostal v 16. století, do Severní Ameriky však až mnohem později právě z Evropy (zřejmě z Irska). U nás se z počátku pěstoval jako botanická kuriozita, většího významu nabyl v druhé polovině 18. století. V současné době se hojně pěstuje jako jednoletka v pahorkatinných a v podhorských oblastech.
Ekologie: Jedná se o běžně pěstovaný druh, který není náročný na půdu a stanoviště, pro dobré výnosy však vyžaduje dostatek vláhy a hnojení. Někdy krátkodobě zplaňuje, např. na rumištích. Kvete od června do srpna.
Popis: Jedná se o vytrvalou rostlinu se svazčitými kořeny a podzemními hlízami různého tvaru. Hranatá lodyha je bohatě větvená, 60–100 cm vysoká, přímá nebo poléhavá. Listy jsou přetrhovaně lichozpeřené a řapíkaté. Čepel je v obrysu eliptická, nejčastěji 30–50 cm dlouhá. Jednotlivé lístky jsou vejčité a celokrajné. Řapík má na bázi okrouhlé úkrojky podobné palistům. Lodyha i listy jsou krátce chlupaté. Zelený kalich je 5–10 mm velký, s pěti kopinatými špičatými cípy. Kolovitá koruna je přibližně 25–35 mm velká, nejčastěji bílá nebo růžová (někdy i fialová), se žlutooranžovými prašníky. Plodem je zelená až žlutozelená bobule, která je 20–40 mm velká s bílými ledvinovitými semeny.
Využití: Lilek brambor se pěstuje pro podzemní stonkové hlízy. Ty se používají jako jedna ze základních potravin, dále jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako průmyslová surovina na výrobu lihu a škrobu. Hlízy se využívaly také v tradičním lidovém léčitelství.
Pěstuje se obrovské množství kultivarů, které se člení podle doby zralosti hlíz (rané, polorané a pozdní odrůdy), jejich použití (konzumní a průmyslové), tvarem hlíz (kulovité nebo rohlíčkovité), barvy slupky (světle hnědé nebo načervenalé) a podle konzistence dužniny.
Poznámka: Historie pěstování brambor je dlouhá a v některých bodech i nejistá. Poprvé se s vyobrazením brambor v evropské literatuře setkáváme zřejmě až v Clusiově knize Rariorum plantarum historia z roku 1601, sám Clusius se zmiňuje v souvislosti s bramborem i o Belgičanovi Philippovi de Sivry (1588). Clusiovo vyobrazení se objevuje i v knize The herball, or, Generall historie of plantes J. Gerarda z roku 1636. Původní obyvatelé Severní Ameriky brambory v předkolumbovské éře zřejmě neznali, zmínky o jejich pěstování ve Virginii se zdají být mylné.
Solanum tuberosum
Solanum tuberosum
Solanum tuberosum
Fotografováno ve dnech 14. 6., 3. a 6. 7. a 27. 9. 2008 (rostliny pocházejí z kultury, Liptál).