SOLANUM VESPERTILIO Aiton – lilek / ľuľok

Čeleď: Solanaceae – lilkovité

Solanum vespertilio

Rozšíření: Endemit Kanárských ostrovů, rozlišují se zde dva poddruhy: S. v. subsp. vespertilio se vyskytuje vzácně na ostrově Tenerife (na našich snímcích); S. v. subsp. doramae extrémně vzácně na ostrově Gran Canaria.

Ekologie: Roste na křovinatých stráních a při okrajích cest, v oblasti přechodu sukulentového buše do vavřínových lesů, na Tenerife v pohořích Anaga a Teno, na Gran Canaria jen na jediné lokalitě v severní části ostrova. Kvete od března do června.

Solanum vespertilio

Popis: Keř, 50–200 cm vysoký, s větvemi hustě ostnitými. Listy jsou řapíkaté, srdčitě vejčité, na líci zelené, na rubu plstnaté, někdy na žilce ostnité. Květy vyrůstají po 4–10, koruna je modrofialová, 4(–5)cípá, okraje cípů jsou zvlněné, 2 cípy jsou výrazně prodloužené. Plodem je bobule.

Záměny: Dalším endemickým lilkem Kanárských ostrovů je druh Solanum lidii. Vyskytuje se pouze na ostrově Gran Canaria, je podstatně méně ostnitý a jeho listy jsou také užší, podlouhle kopinaté.

Ohrožení a ochrana: Oba poddruhy jsou velmi vzácné, oba jsou autory španělské Červené knihy hodnoceny jako kriticky ohrožené (CR), na samotné hranici své další existence stojí především S. v. subsp. doramae. Odhaduje se, že v současnosti se v přírodě vyskytují již jen tři poslední exempláře tohoto poddruhu.

Solanum vespertilio
Solanum vespertilio
Solanum vespertilio
Solanum vespertilio

Fotografováno dne 31. 3. 2006 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Tenerife, Anaga, východně od vesnice Chamorga).