SOLIDAGO CHILENSIS Meyen – zlatobýl / zlatobyľ

Syn.: Aster polyglossa Kuntze, Solidago bonariensis D. Don ex Baker, Solidago coquimbana Phil., Solidago linearifolia DC., Solidago marginella DC., Solidago nitidula Mart. ex Baker, Solidago odora Hook. et Arn., Solidago repens D. Don ex Baker, Solidago vulneraria Mart. ex Baker
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité

Solidago chilensis

Rozšíření: Jihoamerický druh, jehož poměrně velký areál zabírá celou východní i jižní část Brazílie (Caatinga, Cerrado, Mata Atlântica, Pampa), zasahuje až do východní Bolívie, dále k jihu se stáčí do Paraguaye, Uruguaye a severní i střední Argentiny, nejdále na jihozápadě zasahuje až do centrálních oblastí Chile. Sekundární výskyt byl zaznamenán na pacifických ostrovech Juana Fernándeze a na portugalské Madeiře.

Ekologie: Roste na vlhkých stanovištích, při okrajích polí i cest, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2500 m. Jeho šíření může mít až invazivní charakter.

Solidago chilensis

Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, až 170 cm dlouhou, olistěnou, lysou. Přízemní listy jsou v době květu již zaschlé, lodyžní listy jsou úzce obkopinaté až eliptické, 20–90 mm dlouhé a 0,3–15 mm široké, na bázi klínovité, pilovité, na vrcholu špičaté; listeny v květenství jsou jen čárkovité, celokrajné. Úbory jsou stopkaté, vyrůstají v bohaté kuželovité latě na vrcholu lodyhy, jsou 4–6 mm dlouhé a 4–5 mm široké; zákrov je zvonkovitý, zákrovní listeny jsou seřazeny ve 3(–4) řadách, jsou 1,5–4,5 mm dlouhé; květy jsou žluté, okrajových jazykovitých květů je 10–15, jsou 3–4,6 mm dlouhé, liguly jsou až 2,5 mm dlouhé, trubkovité květy terče jsou 3–4 mm dlouhé. Plodem je elipsoidní nažka, 0,5–0,8 mm dlouhá, chmýr je asi 3,5 mm dlouhý.

Záměny: Ze západní Argentiny byl teprve v roce 2011 nově popsán ještě zlatobýl Solidago argentinensis. Jeho květenství je užší a listy vyrůstají ve svazečcích (jeden list je velký, ostatní jen drobné, čárkovité). Invazivní severoamerické, i v Evropě značně rozšířené druhy zlatobýlů (Solidago canadensis a Solidago gigantea) do Jižní Ameriky výrazněji nepronikají.

Využití: Tento druh dobře zná jihoamerická tradiční medicína, používá se zde k léčbě celé řady neduhů.

Poznámka: K rodu Solidago je v současnosti řazeno 119 akceptovaných druhů (POWO 2019), vyskytují se na obou amerických kontinentech a v Eurasii. Byly zavlečeny také do Austrálie, na Nový Zéland a do některých afrických zemí.

Solidago chilensis
Solidago chilensis
Solidago chilensis
Solidago chilensisSolidago chilensis

Fotografovala Věra Svobodová, dne 11. 3. 2019 (Uruguay, okolí Colonia del Sacramento).