Syn.: Goebelia alopecuroides (L.) Boiss., Pseudosophora alopecuroides (L.) Sweet, Pseudosophora alopecuroides Galushko, Sophora orientalis Pall., Sophora pallida Salisb., Vexibia alopecuroides (L.) Yakovlev, Vexibia alopecuroides (L.) W. A. Weber
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Sophora alopecuroides
Rozšíření: Druh s velkým areálem, který se táhne od Turecka a Krymu (původnost tamního výskytu někteří autoři zpochybňují) přes celou střední Asii až do Číny (nejdále na východ do provincie Che-nan).
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou suché trávníky, meze, okraje polí, zřídka i písečné duny. V Turecku vystupuje až do nadmořské výšky 1750 m.
Sophora alopecuroides
Popis: Vytrvalá bylina nebo polokeř s plazivým oddenkem a přímými, 50–100 cm vysokými lodyhami, přitiskle nebo odstále chlupatými. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, 15–30 cm dlouhé, s 7–12 jařmy; lístky jsou podlouhlé, 1–2 cm dlouhé a 0,5–1 cm široké, na rubu i líci stříbřitě hedvábitě chlupaté, celokrajné, na vrcholu špičaté; palisty jsou opadavé. Květenství jsou hrozny nebo laty, tvořené 60–80 květy; kalich je 7–8 mm dlouhý, zvonkovitý, hustě chlupatý, s krátkými zuby; koruna je 1,8–2 cm dlouhá, krémová až žlutá, pavéza je v pravém úhlu zahnutá; tyčinek je 10, volných. Plodem je válcovitý chlupatý struk, 5–12 cm dlouhý.
Poznámka: Bylinný jerlín, vzhledem připomíná některé kozince (Astragalus), od nichž se liší především odlišně uspořádanými tyčinkami. V areálu se rozlišuje několik variet; proměnlivost založená na typu odění stonků má zřejmě určitou prostorovou zákonitost.
Sophora alopecuroides
Sophora alopecuroides
Sophora alopecuroidesSophora alopecuroides
Sophora alopecuroides
Fotografovala Eva Rencová, dne 28. 5. 2013 (Turecko, nedaleko města Şebinkarahisar).