SORBUS DOMESTICA L. – jeřáb oskeruše / jarabina oskorušová

Syn.: Pyrus sorbus Gaertn., Pyrus domestica (L.) Sm., Mespilus domestica (L.) All.
Česká jména: voškeruše zahradní (Hájek 1562), voškeruše samice – domácí aneb zahradní (Huber 1596), řeřabina oškeruše (Presl 1819), jeřáb oskeruch (Presl 1846), řeřabina domácí (Opiz 1852), oskeruše (Sloboda 1852, Čelakovský 1879), jeřáb oskeruše (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: břek domácí, brekyňa, brek, očkohrušky, oskoruch, oskeruša (Reuss 1853), oskoruša domáca (Dostál 1950), jarabina oskorušová (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Rosaceae – růžovité

Sorbus domestica

Rozšíření: Jeřáb oskeruše pochází pravděpodobně z jižní Evropy, severní Afriky a Íránu a jako ovocná dřevina se pěstuje již od starověku. Areál druhu zasahuje až na Slovensko. V České republice byl a stále je vysazován hlavně v nejteplejších oblastech státu (severozápadní Čechy, jižní Morava), občas i zplaňuje – jedná se o neofyt.

Ekologie: Oskeruše je světlomilná a teplomilná dřevina, odolná k suchu. Roste na živinami dobře zásobených půdách, nejčastěji na bazickém podloží, ve své domovině ve světlých lesích, doubravách a habřinách. U nás roste nejčastěji osamoceně v zemědělské krajině nebo u lidských sídel. Kvete v květnu a na začátku června. Plodit začíná mezi 15–20 lety, plody dozrávají koncem září a v říjnu. Dožívá se vysokého věku.

Sorbus domesticaSorbus domestica

Sorbus domestica

Popis: Strom 8–15 m vysoký, s rozkladitou korunou. Kůra je nejprve šedá a hladká, borka později podélně mělce rozbrázděná, podobná borce hrušní. Pupeny vejcovité, špičaté a lepkavé. Listy jsou lichozpeřené, 12–22 cm dlouhé, s 6–10 páry lístků. Lístky jsou kopinaté až podlouhle kopinaté, 5–7 cm dlouhé, na okrajích pilovité ale na bázi pak celokrajné. Svrchní strana je tmavozelená, lysá, spodní světlejší a chlupatá. Květenství je 6–10 cm široké, jednotlivé květy jsou bílé a cca 1,5 cm široké. Plody jsou kulovité nebo hruškovité malvice, 1,5–3 cm velké, žlutozelené s červenými líčky na osluněné straně a hustě tečkované.

Využití: Z jedlých plodů oskeruše se vyrábí mošt, marmeláda a zejména pak pálenka – oskerušovice. Plody se před konzumací nechávají uležet. Z velmi tvrdého dřeva se dříve vyráběly vinařské lisy, proto se často vysazovala ve vinicích.

Ohrožení a ochrana: Jeřáb oskeruše je zákonem chráněným druhem v Maďarsku a Švýcarsku, u nás ani na Slovensku druh chráněn není, není ani uveden mezi ohroženými druhy. Zvláštní ochrany u nás požívají jen některé jednotlivé exempláře, které byly prohlášeny za památné stromy (např. Adamcova oskeruše).

Poznámka: Českým jménem oškeruše (Černý) nebo voškeruše (Matthioli) se v minulosti označoval v podstatě jakýkoli jeřáb (Sorbus), toto jméno bylo dlouho živé především u druhu S. torminalis. Rozhodně však nelze doložit, že by oskeruše v dnešním pojetí (tedy Sorbus domestica) byla u nás v minulosti nějak výrazněji pěstována. Ještě v roce 1596 o tomto druhu Huber z Riesenpachu uvádí, že je známý ve Vlaších a v Čechách pořídku se nachází a ne všem jest známý (tuto informaci najdeme i v Hájkově překladu z roku 1562). Několik mladých stromků této dřeviny měl v zahradě císař v Praze. Huber ji v Herbáři uvádí jako voškeruši samici (voškeruše samec měla mít plody okrouhlé), navíc domácí aneb zahradní (byla rozlišována ještě voškeruše planá, a ta se potom ještě dělila na vlastní planou a chocholatou). Diskuse o eventuální původnosti druhu Sorbus domestica v Čechách jsou bezpředmětné. Ovšem není znám ani historický pramen jakkoli naznačující moravskou původnost tohoto druhu, navíc vzhledem k nejednoznačné přiřaditelnosti samotného jména oskeruše k druhu Sorbus domestica by byl takový eventuální pramen a priori pochybný.

Sorbus domestica
Sorbus domestica
Sorbus domestica

Fotografovali Věra Dorušková, ve dnech 9. 10. 2008 (Česko, Morava, Zádveřice) a 25. 7. 2009 (Březnice); Radim Cibulka, dne 6. 6. 2021 (Strážnice, Adamcova oskeruše).