Syn.: Spiraea crenifolia C. A. Mey. γ mongolica Maxim., Spiraea mongolica Maxim., Spiraea gemmata Zabel, Spiraea ferganensis Pojark., Spiraea lycioides Parker, Spiraea uratensis Franch.
Vyšší klasifikace: čeleď Rosaceae Juss., podčeleď Spiraeoideae C. Agardh., rod Spiraea L., sekce Chamaedryon Ser. (tradiční, ale ne monofyletická skupina)
Rozšíření: Hory Střední Asie – Džungaro-Tarbagataj, Ťan-šan, Pamíro-Alaj, Hindúkuš, Karakorum, severozápadní Himálaj, Čchingchajsko-tibetská plošina včetně jihovýchodních horských hřebenů severu centrální Číny; pravděpodobně zasahuje i do nejjižnějšího Mongolska.
Ekologie: Světlé horské lesy a biotopy dolní části vysokohorského pásma, rovněž travnaté svahy s řídkými křovinami, suché alpínské louky a pastviny, otevřené kamenité svahy s horskou stepní vegetací; obvykle v nadmořských výškách od 1500 až do 4000 m.
Popis: Keř 1–2,5 m vysoký; výhony hranaté, relativně dlouhé, štíhlé a přímé, lysé až hustě plstnaté (var. villosa); plně vyvinuté pupeny 2–5 mm dlouhé, delší než listový řapík, se dvěma vnějšími zašpičatělými šupinami. Čepele listů na sterilních výhonech úzce eliptické nebo podlouhlé, tupé nebo špičaté, celokrajné nebo vzácně s několika zuby u vrcholu, 8–25(–30) × 2–6(–10) mm, na bázi úzce klínovité a zužující se do krátkého řapíku, na obou stranách lysé, pýřité až plstnaté (var. villosa). Květenství postranní na výhonech předchozího roku, vytvářející 6–15květé obvykle jednoduché chocholíky na krátkých olistěných větévkách, společně 2–8 cm dlouhé; květní stopky 2–10(–18) mm dlouhé, jednokvěté nebo spodní vzácně větvené. Květy v květnu až červenci, 5–8(–12) mm v průměru; kališní cípy trojúhelníkovité, 1–2 mm dlouhé; korunní plátky široce obvejčité, 2–4(–5) mm dlouhé, bílé; tyčinky 2–4 mm dlouhé. Měchýřky 2,5–4,5 mm dlouhé, obvykle pýřité nebo chlupaté, se čnělkou nad hřbetním švem.
Taxonomická historie: Spiraea lasiocarpa byla popsána Karelinem a Kirilovem v roce 1842 z povodí řeky Sarchan v pohoří Džungarský Alatau v dnešním Kazachstánu a do roku 2002 uváděna z horských systémů Ťan-šanu a Pamíro-Alaje na území dřívějšího Sovětského svazu, zejména dnešního Kazachstánu a Kyrgyzstánu, a také z východního Afghánistánu, severního Pákistánu a oblasti Džammú a Kašmír v Indii. Okolo přelomu 20. a 21. století bylo porovnáním původních sběrů zjištěno, že tento druh je totožný s taxonem popsaným Maximovičem v roce 1879 na základě rostlin sebraných Převalským ve dnešní čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko (z pohoří Jin-šan severozápadně od města Pao-tchou), zpočátku jako varieta a po dvou letech povýšená stejným autorem na samostatný druh pod jménem Spiraea mongolica. Tento taxon byl následně akceptován pouze v čínských botanických publikacích. V nedávno publikované speciální taxonomické studii (Businský, Phyton, Annales Rei Botanicae, 55, 1, 2015: 69–120) byly další dva taxony spojeny se Spiraea lasiocarpa jako její taxonomická synonyma, a to Spiraea ferganensis, popsaná v roce 1939 z malé oblasti okolo hranic Uzbekistánu a Kyrgyzstánu, a Spiraea uratensis, popsaná v roce 1883 rovněž z dnešní čínské oblasti Vnitřní Mongolsko. Ve stejné studii byl popsán zajímavý hybridní komplex mezi Spiraea lasiocarpa a Spiraea canescens D. Don pod jménem Spiraea ×transhimalaica Businský z jihu střední části vnitřního Tibetu. Tento hybridní taxon zaujímá poměrně velký areál a vykazuje široký rozsah variability, protože jeho rodiče jsou relativně morfologicky vzdálené a patří do různých sekcí podle tradičního, i když ne fylogenetického konceptu vnitrorodové klasifikace. Tento hybridní taxon byl čínskými botaniky zaměňován se Spiraea mollifolia Rehder, která je rozšířena dále na východ.
Vnitrodruhové taxony: Od Spiraea mongolica byly popsány dvě variety: S. mongolica var. tomentulosa T. T. Yu v roce 1963 a S. mongolica var. pubescens Y. Z. Zhao et T. J. Wang v roce 2000. Oba tyto taxony spadají do rozsahu běžné variability Spiraea lasiocarpa. Podle současných znalostí jediný oprávněný vnitrodruhový taxon je Spiraea lasiocarpa var. villosa Businský, popsaný v roce 2011 z prefektury Kardze v západním S’-čchuanu jako celkově jemně plstnatý taxon vytvářející populace podél jihovýchodního okraje areálu druhu.
Využití: Druh má potenciál stát se okrasným zahradním keřem, je vhodný pro zavedení do kultury jako plně mrazuodolný keř atraktivního vzhledu především v době květu. Nicméně v zahradnické nabídce stále chybí, pěstuje se však v některých botanických zahradách, původně snad jen v bývalém Sovětském svazu, odkud by mohl být zaslán do zahraničí prostřednictvím výměny semen.
Fotografováno v červenci 1988 (Kyrgyzstán, Kyrgyzský Alatau, údolí Ala Arča); dne 12. 7. 1992 (Čína, jihovýchodní část vnitřního Tibetu, Rawu, 3900 m n. m.) a 1. 6. 1992 (var. villosa: Čína, západní S’-čchuan, prefektura Kardze, Tawu, 3100 m n. m., typová lokalita variety).