Čeleď: Staphyleaceae (DC.) Lindl. – klokočovité
Staphylea holocarpa
Rozšíření: Střední Čína a severovýchodní Barma.
Ekologie: Otevřené křovinaté porosty na horských svazích nebo řídké lesy. V horách stoupá do nadmořské výšky 2200 m.
Popis: Menší strom, v přírodě dorůstá do výšky 5–10 m, u nás však spíše středně velký keř vysoký do 2 m. Letorosty jsou olivově zelené, nejčastěji lysé. Listy jsou trojčetné, v mládí lysé nebo pýřité na spodní straně, starší listy pýřité pouze na žilkách. Lístky jsou široce kopinaté až eliptické, na okrajích jemně pilovité, dlouhé kolem 7 cm. Kvete drobnými úhlednými bílými květy v době, kdy jsou již rozvinuté listy, u nás v květnu. Květy jsou v převislých latách. Plodem je nafouklá tobolka, která je však menší než u jiných zástupců rodu a ani nemá výrazné „rohy“. Otevírá se třemi otvory.
Staphylea holocarpaStaphylea holocarpa
Staphylea holocarpaStaphylea holocarpa
Poznámka: Nejčastěji se pěstuje varieta rosea, která má květy narůžovělé a v mládí pýřitou spodní stranu listu, starší listy jsou pýřité alespoň podél hlavních žilek. Pochází z hor S-čchuanu a Jü-nanu.
Klokoč celoplodý na podzim nádherně barví, listy jsou nejčastěji žluté s červený středem. Proto jej vysazujeme tam, kde jeho barva vynikne proti tmavějšímu pozadí jehličnanů či později opadávajících listnáčů. Daří se v humózních půdách v polostínu. Nemá rád úpal a přílišné přeschnutí. Množíme ho výsevem semen, která potřebují stratifikovat, nebo bylinnými řízky.
Staphylea holocarpa
Fotografováno ve dnech 6. 5. a 26. 9. 2008 (Botanická zahrada hlavního města Prahy).