Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Stipa smirnovii
Rozšíření: S jistotou roste v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Podobné typy, ležící mezi kavylem chlupatým (Stipa dasyphylla) a kavylem olysalým (Stipa glabrata), rostou pravděpodobně i ve východní Evropě, kde však nejsou odlišovány. Martinovský ho uváděl z Ruska, Cvelev původně z Ukrajiny, později však svůj názor přehodnotil. U nás roste vzácně, hojněji pouze v jižní části Lounského středohoří, odkud ojediněle přesahuje do okolí, např. na vrch Úhošť u Kadaně. Na Moravě roste v předhůří Českomoravské vysočiny a mezi Brnem a Znojmem, vesměs ve slabých populacích. Na Slovensku byl dříve uváděn od Trenčianských Bohuslavic, v současnosti se však jeho výskyt nepodařilo potvrdit.
Ekologie: Roste na skalních stepích, na kamenitých a travnatých svazích, na stepních stráních jižně a jihozápadně ukloněných, nejčastěji ve výše položených částech strmých svahů, vesměs na stanovištích, která nejsou extrémně suchá. V Čechách roste na bazických vyvřelinách, na Moravě na krystalických horninách a slepencích, většinou na živiny středně bohatých. Kvete v květnu.
Stipa smirnovii
Popis: Vytrvalá, hustě trsnatá, nasivěle zelená tráva, vysoká 35–60 cm, s pláštěm z odumřelých listů. Stébla jsou obvykle přímá, s 3–4 listy, pod kolénky a pod latou krátce chlupatá, pochvy jsou krátce hustě chlupaté, později olysají. Listy nekvetoucích výhonů jsou tuhé, dlouho vzhůru směřující, v počtu (2–)3, čárkovité čepele jsou 15–65 cm dlouhé, asi 2,5 mm široké, za vlhka ploché nebo mělce žlábkovité, za sucha žlábkovitě složené, se sklerenchymatickou špičkou bez štětičky chlupů, na lícní straně hustě chlupatá s chlupy obvykle u složených listů vyčnívajícími, rubová strana listu je krátkými osténky drsná, s řídkými, přitisklými nebo mírně odstálými tuhými, asi 0,2–0,5(–0,9) mm dlouhými chloupky; někdy má první list chlupy husté, odstálé, pak jsou ostatní listy většinou lysé. Jazýček je špičatý, tence kožovitý. Klásky jsou jednokvěté, dlouze stopkaté. Plucha zcela obaluje obilku, má sedm řad chlupů, hřbetní řada chloupků je vždy delší než řady sousední, břišní dosahuje až k osině nebo kousek pod ní. Osinu má 30–40 cm dlouhou, s péřitou částí. Plodem je obilka dlouhá 10–12 mm.
Variabilita: Rostliny z Úhoště mají první list na rubové straně u sterilních výhonků odstále hustě chlupatý, podobný kavylu chlupatému, ostatní pak řídce chlupaté (jako u kavylu Smirnovova) nebo častěji zcela lysé (jako u kavylu olysalého). Tyto rostliny Martinovský nakonec přiřadil ke kavylu Smirnovovu a z Úhoště uváděl pouze tento druh.
Záměny: Problematika druhů z okruhu kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla) je dosud nedořešená a vyžaduje další studium především v oblasti hlavního výskytu, tedy ve východní Evropě, případně na jihozápadní Sibiři. U nás je v současnosti přijímána koncepce tří úzce vymezených druhů zavedená Martinovským, včetně mezidruhu kavylu Smirnovova, jehož odlišení od kavylu olysalého (Stipa glabrata) může činit problémy, neboť se liší v zásadě pouze výskytem roztroušených chloupků na abaxiální straně čepele, přičemž sám Martinovský v původní práci takové chloupky připouští za určitých okolností i u kavylu olysalého v úzkém pojetí. Východoevropskými autory není kavyl Smirnovův rozlišován.
Kavyl chlupatý se od kavylu Smirnovova liší hustějšími a delšími chlupy na abaxiální straně listů, navíc tyto chlupy bývají rovnovážně až šikmo odstálé, a také vzhledem trsů, neboť jeho listy jsou měkčí a tedy obloukovitě převislé, nikoli tuhé a dlouho vzpřímené.
Ohrožení a ochrana: Kavyl Smirnovův je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (C1r), zákonem je chráněn v kategorii silně ohrožených druhů (§2). Na Slovensku je druhem vyhynulým (RE), také zde chráněným (§).
Stipa smirnovii
Stipa smirnovii
Stipa smirnovii
Stipa smirnovii
Stipa smirnovii
Stipa smirnovii
Fotografováno dne 1. 6. 2014 (NPR Oblík).