Polomené hory, Stráně Hlubokého dolu – přírodní památka

Obec Tupadly (okres Mělník) se nalézá na jihozápadním konci Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko (mapa), výletníkům nabízí výhled na nepřístupný zámeček Slavín a západně od obce pak skalní výtvory liběchovského kuchaře Václava Levého. Východně od obce lze spatřit několik obnažených pískovcových skal, jež jsou součástí přírodní památky Stráně Hlubokého dolu, vyhlášené v roce 2001 na ploše 4,6 ha v úzkém pruhu východozápadního směru. Předmětem ochrany jsou zbytky teplomilných společenstev rostlin a na ně navázaných drobných živočichů na hranách skal.

Stráně Hlubokého dolu

Asi nejvýznamnějším zdejším rostlinným druhem je třemdava bílá (Dictamnus albus), která roste víceméně po celé délce rezervace, místy v hustých porostech a nevyhýbá se ani společnosti takových druhů, jako je měrnice černá (Ballota nigra), kuklík městský (Geum urbanum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), tořice japonská (Torilis japonica), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) apod. Spolu s kopřivou (Urtica dioica) ukazují tyto druhy na vyšší obsah dusíku v půdě, snad způsobený splachem z přilehlých polností.

Stráně Hlubokého dolu

Především na skalních výchozech roste řada teplomilných druhů, jako je čistec přímý (Stachys recta), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), šalvěj luční (Salvia pratensis), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), chřest lékařský (Asparagus officinalis), běžná je smolnička obecná (Viscaria vulgaris), ze vzácnějších druhů zde roste bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), kakost krvavý (Geranium sanguineum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), svízel sivý (Galium glaucum), ostřice nízká (Carex humilis), řebříček štětinolistý (Achillea setacea), kosatec bezlistý pravý (Iris aphylla subsp. aphylla), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), uváděny jsou též koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) nebo hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris).

Stráně Hlubokého dolu

Stinná místa skal porůstá osladič obecný (Polypodium vulgare), z dřevin jsou zajímavé hrušeň polnička (Pyrus pyraster), jilm habrolistý (Ulmus minor) nebo jalovec obecný (Juniperus communis). Zaujme též výskyt buku (Fagus sylvatica), nechybí pochopitelně sosna (Pinus sylvestris). Z nepůvodních druhů je to janovec metlatý (Cytisus scoparius) a především trnovník akát (Robinia pseudacacia).

Stráně Hlubokého dolu

Východním směrem od vlastní přírodní památky lze nalézt místa s bohatým bylinným patrem, na místech s výskytem vápnitých pískovců dokonce s náročnějšími, i vzácnějšími druhy. Z běžných druhů to jsou kopytník evropský (Asarum europaeum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), žindava evropská (Sanicula europaea), konvalinka vonná (Convallaria majalis), ostřice prstnatá (Carex digitata), sasanka hajní (Anemone nemorosa), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), na světlinách užanka lékařská (Cynoglossum officinale), dobromysl obecná (Origanum vulgare), bukvice lékařská (Betonica officinalis). Z vzácnějších druhů lilie zlatohlavá (Lilium martagon), plamének přímý (Clematis recta), sasanka lesní (Anemone sylvestris), či dokonce střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus).

Stráně Hlubokého dolu

Fotografováno dne 15. 5. 2014.