Železnohorské podhůří, Střítežská rokle – přírodní památka

Přírodní památka vyhlášená v roce 2002 na ploše 16,4816 ha se nachází východně od obce Střítež (okres Chrudim – mapa). Chrání zajímavý geomorfologický útvar, rokli zaříznutou do podloží opuk a pískovců. Rokle dlouhá 1, 2 km je v horní části hluboká 40 m, v nejnižší asi 80 metrů.
Střítežská rokle - přírodní památka
Boční svahy rokle jsou převážně svažité, jen ve střední části je asi 150 metrů dlouhá soutěska vyerodovaná v pískovcích. Potok pramenící na jižním okraji rokle vytváří řadu drobných tůní, jeden větší vodopád a ústí do Novohradky poblíž osady Podchlum. Zvláště v letním období množství vody v potoce kolísá, a tak může být část rokle bezvodá.
Důvodem ochrany je i hojný výskyt mloka skvrnitého. Podle průzkumu v roce 2001 se na lokalitě vyvíjelo 1000 až 1800 larev mloka. V porovnání s lokalitami s výskytem mloka v okolí je Střítežská rokle velmi významná.
Střítežská rokle - přírodní památka
Plocha přírodní památky je většinou porostlá kulturními smrčinami, které převažují v jižní části přírodní památky. Ve střední části přibývá buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Roztroušeně se po svazích rokle vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba). Pouze na západním okraji přírodní památky na mírném svahu roste téměř čistá bučina s velmi chudým bylinným patrem. Rekonstrukčně bývaly svahy rokle porostlé zřejmě květnatými bučinami. V bylinném patře zde roste prorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) nebo bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis). Místy se vyskytují i druhy dubohabřin, jako jaterník podléška (Hepatica nobilis), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), ostřice lesní (Carex sylvatica), plicník tmavý (Pulmonaria obscura) nebo ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea). Vlhčí místa podél potoka doprovázejí druhy jako ptačinec hajní (Stellaria nemorum), netýkavka velkokvětá (Impatiens noli-tangere), devětsil bílý (Petasites albus), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) nebo čistec lesní (Stachys sylvatica).
Střítežská rokle - přírodní památka
Nad potokem se nachází řada opukových výchozů porostlých sleziníkem červeným (Asplenium trichomanes). Pískovcové výchozy jsou porostlé především mechorosty, a to hojně dvouhrotcovkou lámavou (Dicranodontium denudatum) a čtyřzoubkem průzračným (Tetraphis pellucida). Opukové výchozy bohatší na vápník, ale i jejich okolí, jsou prostlé pobřežnicí Neesovou (Pellia neesiana), hřebenitkou měkkounkou (Ctenidium moluscum), místy roste již spíš na vrstvě surového humusu rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata). Na vlhkých místech roste zpeřenka tamaryšková (Thuidium tamariscinum), měřík čeřitý (Plagiomnium undulatum), rokytník skvělý (Hylocomium splendens) a v potoce roste zobanitka jehlicovitá (Rhynchostegium riparioides).
Střítežská rokle - přírodní památka
Rokle je přístupná z údolí Novohradky od osady Podchlum nebo Dolany po neznačených cestách. Jihovýchodně od Střítežské rokle se nachází neméně zajímavá rokle v přírodní památce Pivnice.
Střítežská rokle - přírodní památka
Fotografováno dne 14. 9. 2012.