Syn.: Nerium guineense Brongn. ex Perrot et Vogt, Roupalia grata (Wall. et Hook.) T. Moore et Ayres, Roupellia grata Wall. et Hook., Strophanthus chopraie M. R. Almeida, Strophanthus glaber Cornu ex Holmes, Strophanthus gratus Franch., Strophanthus ouaboio Holmes, Strophanthus perrotii A. Chev., Strophanthus stanleyanus Hook.
Česká jména: krutikvět (Polívka 1908), krutikvět cenný (Mareček 2001)
Čeleď: Apocynaceae Juss. – toješťovité
Rozšíření: Rostlina pochází z rovníkové západní Afriky, její areál se táhne od Guiney až po Gabon, byla nicméně dovezena do tropů zbytku světa jako okrasná a léčivá rostlina. V současné době je ve větší míře pěstována v jihovýchodní Asii, Střední Americe i Austrálii.
Ekologie: Tento druh je součástí ekosystémů vlhkých rovníkových tropických lesů, v zapojeném porostu v liánovité formě šplhá vysoko do korun, častěji se však vyskytuje na říčních březích či v okrajových lemech, kde má více světla, a proto zde také častěji tvoří keřovité formy. Vyskytuje se v rozmezí 0–650 m n. m. Rostlina vykvétá po celý rok, výrazné zvýšení počtu květů však lze pozorovat od listopadu do prosince. V místech kde se střídá období sucha s obdobím dešťů vykvétá těsně před koncem suchého období, plody pak dozrávají začátkem následného období sucha. Strom opylují kromě jiných i noční motýli, a proto začíná intenzivně vonět až v podvečer.
Popis: Mohutná dřevitá liána, která dorůstá délky až 25 m, zdřevnatělý stonek může dosáhnout průměru až 10 cm; borka je tmavě hnědá až purpurově hnědá s hustými lenticelami. Existují ale i keřovité formy vysoké jen dva až tři metry. Rostlina obsahuje v sobě průzračný až bělavý latex. Křižmostojné listy jsou řapíkaté, vejčité, kopinaté až obvejčité, ve velikosti hodně variabilní, jejich rozměry se mohou pohybovat v rozmezí 5–18 cm na délku a 2–9 cm na šířku, jsou kožovité, lysé, s 5–11 páry žilek. Květenství je vrcholičnaté, obsahuje 3–32 velkých, nápadně vonných květů; kališní lístky jsou obvejčité nebo široce obvejčité, 7–18 mm dlouhé; koruna je na bázi žlutá, směrem vzhůru nabývá růžovou až tmavorůžovou barvu, jícen je zevnitř červenavý, délka korunní trubky je 15–45 mm, cípy jsou 15–35 × 15–32 mm velké a na rozdíl od ostatních druhů rodu Strophanthus nejsou ocasovitě zakončené; pakorunka je růžová. Plody jsou dvojité měchýřky dost bizarního tvaru, trochu připomínají tenké salátové okurky až 40 cm dlouhé. Zploštělá semena s pérovitou osinou mohou dosáhnout délky až 2 cm.
Využití: Tato rostlina patří v Africe mezi nejdůležitější šamanské druhy. Extrakt se používal nejen jako šípový jed při lovu, ale i v magii jak černé, tak bílé, a také v lidové medicíně na celé spektrum nemocí včetně malomocenství, kapavky, úplavice či parazitálních infekcí. Účinnost při těchto indikacích je značně sporná, navíc hrozí velké riziko otravy. V Sierra Leone navíc věří, že tře-li se list mezi dlaněmi a poté se jedinec věnuje hazardním hrám, štěstí mu bude více přát.
Nicméně pro své nesporné účinky na srdeční činnost je extrakt z rostliny součástí léků používaných i západní medicínou pro úpravu krevního tlaku a srdečního rytmu. Všechny druhy rodu Strophanthus obsahují totiž g-strophanthin, který působí jako specifický inhibitor sodíko-draselné pumpy. Lék strofantin (ouabain) je rychle působící kardiotonikum, určené k nitrožilnímu podání při akutních stavech. V ČR je ale v této indikaci používán digoxin (účinné látky pocházejí z náprstníku), obě tyto látky patří mezi tzv. srdeční glykosidy. U digoxinu a jiných látek této skupiny je velmi malé rozpětí mezi terapeutickou a toxickou dávkou, proto není jejich užívání bez rizika a terapii musí řídit řádně kvalifikovaný a zkušený lékař.
Komerční drogou jsou semena druhů Strophanthus gratus a S. hispidus, nicméně velmi často je v droze dodávané výrobcům léčiv směs semen pocházejících i z jiných než uznávaných druhů rodu Strophanthus, a mohou obsahovat i semena druhu Funtumia africana (rovněž Apocynaceae).
Poznámka: Rod Strophanthus zahrnuje asi 40 druhů.
Fotografováno v lednu 2013 (Thajsko, Nong Nooch Tropical Botanical Garden).