Sus scrofa subsp. meridionalis Forsyth Major, 1882; prase sardinské

Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Artiodactyla, Suidae
Česká jména: prase sardinské
Anglická jména: Sardinian wild boar

Sus scrofa subsp. meridionalis, prase sardinské
Sus scrofa subsp. meridionalis, prase sardinské

Rozšíření: Mediteránní poddruh prasete divokého (Sus scrofa), žije na Korsice a Sardinii, někdy je uváděn i z Andalusie. Tato populace pravděpodobně pochází z raného neolitu, kdy prasata unikla z domácího chovu a zdivočela. Hlavní hrozbu pro ochranu tohoto poddruhu představuje křížení s kontinentálními divočáky a domácími prasaty.

Způsob života: Obývá hlavně lesní a křovinatá stanoviště v blízkosti vodních zdrojů. Přednost dává listnatým, zejména dubovým lesům, vyskytuje se i na otevřenějších stanovištích, na pastvinách, v zemědělské krajině, s oblibou vyhledává bahnitá kaliště. Umí plavat. Je ostražité a plaché, za potravou vychází většinou navečer a během dne odpočívá skryté ve stínu v houští.
Je všežravé. Živí se zejména žaludy, lesními plody, ovocem a výhonky, ze země vyrývá kořínky, hlízy, larvy hmyzu a myši, nepohrdne ani vejci a mláďaty ptáků nebo mršinou.
Je společenské, obvykle žije v rodinné skupině, která se skládá z několika samic a jejich potomků. Samotářští samci se připojují v době páření. Může se rozmnožovat kdykoli v průběhu roku. Samice po 108–120 dnech březosti vrhá 2–6 selat, před porodem skupinu opouští. Selata se rodí v hnízdě z trávy, mechu a listí, kde stráví 8–10 dní, po dvou týdnech následují matku, kojena jsou 8–12 týdnů. Matka mláďata energicky brání. Samice pohlavně dospívají v 1–2 letech, samci asi ve 3 letech. V přírodě se může dožít 15–20 let.
Na svém území nemá žádné přirozené predátory.

Popis: Tento poddruh je výrazně menší než nominátní Sus scrofa subsp. scrofa, který žije u nás. Dosahuje délky 100–120 cm, výšky v kohoutku 55–60 cm a hmotnosti 70–80 kg. Samec je větší, na zádech má delší štětiny. Má zavalité tělo na nižších nohách, široký krk a mohutný hrudník. Ocas je krátký, tenký, řídce osrstěný a zakončený štětičkou. Štětinatá srst je matně olivově zbarvená. Hlava je protáhlá, přechází v pohyblivý rypák. Oči jsou poměrně malé, uši vzpřímené. U sardinského poddruhu je lebka delší a širší, zuby jsou menší. U mláďat se na světle hnědém těle táhnou žlutavé podélné pruhy, které asi ve 4 měsících života zmizí.

Sus scrofa subsp. meridionalis, prase sardinské
Sus scrofa subsp. meridionalis, prase sardinské
Sus scrofa subsp. meridionalis, prase sardinské
Sus scrofa subsp. meridionalis, prase sardinské
Sus scrofa subsp. meridionalis, prase sardinské

Fotografováno dne 30. ‎6 ‎2009 (Itálie, Sardinie, Piscina Irgas e Oridda).