Tilia platyphyllos, lípa velkolistá (Malvaceae):
- Výška stromu: asi 17 m (v roce 1988)
- Obvod kmene: asi 272 cm
- Šířka koruny: asi 18 m
- Odhadované stáří: zhruba 100 let (v roce 2019)
Tuto lípu najdeme na návsi v obci Tatce (okres Kolín). Podle obecní kroniky byla vysazena dne 11. 5. 1919 jako tzv. Lípa svobody, a to za účasti celé obce, starosty Františka Kostřánka, družiček a krojovaného dorostu, za doprovodu místní kapely Františka Zedníka, při zpěvu mnoha českých písní, včetně Hej, Slovane a Kde domov můj. Na konci slavnosti se rozpršelo, takže kronikář potěšeně připsal, že vydatný déšť lípu i zalil.
Lípy svobody – nebo také lípy republiky – byly po říjnu 1918 vysazovány na oslavu založení Československa v mnoha našich městech a obcích. Patronát nad jejich výsadbou měli nezřídka starostové a místní okrašlovací spolky, které vydávaly dokonce informační brožurky, jak takovou významnou událost úspěšně zvládnout. Zahradnické firmy se zároveň předháněly s nabídkou „prima“ výsadbového materiálu, nabízely dokonce i úpravu okolí po vysázení stromů. Lípy vhodné pro výsadbu stromů svobody stávaly v závislosti na velikosti od 3 do 10 korun, lípy dekorované trikolorou byly obvykle za 15 korun. V nabídce byly lípy malolisté, velkolisté i „šlechtěné“.
Nad jiné lipové aktivisty v té době vynikal především českobrodský rodák Břetislav Jedlička-Brodský, autor brožurky Stromy svobody, kde představil čtenářstvu hned několik vhodných proslovů k výsadbovému ceremoniálu, uspořádal celou sbírku patřičných veršů z tvorby národních básníků, ale dokonce sepsal i úderná hesla k obecnému provolávání, jako například Zpustlá štěpnice, prázdná truhlice nebo Naše barva bílá s rudou, Češi byli, jsou a budou. Byla do rozhodně zajímavá doba.
Při pohledu na nádhernou Tateckou lípu se ani nechce věřit, že tento strom má pouhých 100 let. Jednoznačně patří k naprosto nejkrásnějším lípám svobody.
Fotografováno dne 4. 9. 2018.