Syn.: Senecio brachychaetus Cufod., nom. inval., Tephroseris italica Holub
Česká jména: stařinec (Dostál 1989), pastarček, starček (Slavík et Štěpánková 2004), pastarček, stařinec, starček (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Italský endemit, vyskytuje se v Apuánských Alpách a v severních a centrálních Apeninách, na jih nejdále zasahuje do skupiny Gran Sasso.
Ekologie: Stanovištěm jsou travnaté nebo křovinaté svahy v nadmořských výškách 700–1800 m.
Popis: Vytrvalá, šedě vlnatá bylina vysoká 30–60 cm; lodyhy jsou přímé. Přízemní listy jsou přímé, dlouze řapíkaté, s čepelí vejčitou, 8–10 cm dlouhou a 4–6 cm širokou, na rubu šedě vlnatou, na líci olysalou, na bázi uťatou až téměř srdčitou, na okraji zubatou, vyšší lodyžní listy jsou redukované, přisedlé, až čárkovité. Úbory tvoří chocholík; zákrov má průměr 6–8 mm, zákrovních listenů je 21, zelených; samičí jazykovité květy mají 1–1,8 cm dlouhou žlutou ligulu, trubkovité květy jsou oboupohlavné, rovněž žluté. Plody jsou hustě chlupaté nažky, chmýr je asi dvakrát delší než nažka.
Poznámka: Taxonomicky velmi komplikovaná skupina, na jejíž klasifikaci badatelé nesdílejí jednotný názor. Problémy činí i interpretace použitých jmen; jméno zde akceptované se vztahuje k rostlinám z Apenin. Podobné typy se zřejmě vyskytují i na Pyrenejském poloostrově.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 2. a 3. 7. 2015 (Itálie, NP Gran Sasso e Monti della Laga, Campo Imperatore).