Syn.: Monochilon reptans (Pourr.) Dulac, Polium pyrenaicum (L.) Mill., Teucrium hippolyti Sennen, Teucrium reptans Pourr., Teucrium saxatile Lam.
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Teucrium pyrenaicum
Rozšíření: Endemit Pyrenejí a Kantaberského pohoří v severním Španělsku.
Ekologie: Roste na suchých, kamenitých, chudých vápnitých půdách, na alpinských loukách, pastvinách a slunných skalnatých svazích; nejčastěji v nadmořské výšce 1000–2000 m. Kvete od června do září.
Teucrium pyrenaicum
Popis: Polokeř s poduškovitým habitem, dorůstá výšky 10–25 cm. Lodyhy jsou poléhavé až vystoupavé, měkce chlupaté, u báze dřevnatějící. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, čepele o průměru 2 cm, vejčité až téměř okrouhlé, s klínovitou bází a vroubkovanými okraji, na obou stranách chlupaté. Květenství je terminální hlávka, květy jsou podepřené listeny vzhledu listů. Kalich je zvonkovitý, světle zelený, chlupatý, s pěti kopinatými cípy, na vrcholu zašpičatělými; koruna je asi 2 cm dlouhá, s pětilaločnatým pyskem, spodní 3 laloky mají bílou až krémovou barvu, horní laloky jsou fialové, skoro přilbovitě sblížené, tyčinky jsou 4, čnělka je obloukovitě zahnutá. Plody jsou tvrdky.
Využití: Pěstuje se jako skalnička, vysazuje se na lemy záhonů nebo jako půdopokryvná rostlina. V zemi původu se používá k léčbě žaludečních potíží a při poruchách trávení.
Teucrium pyrenaicum
Teucrium pyrenaicum
Teucrium pyrenaicum
Fotografováno dne 16. 7. 2015 (Španělsko, Pyreneje, NP Possets y Maladeta).