Syn.: Thymus angustifolius Pers., Thymus apricus Opiz, Thymus serpyllum subsp. angustifolius (Pers.) Čelak., Thymus angustifolius var. ericetorum „Wimm. ex“ Formánek, Thymus glabrescens subsp. rigidus (W. et Gr.) Domin, Thymus glabrescens auct. p. p., non Wild.
Česká jména: mateří douška (Huber 1596, Komenský 1694), mateřidouška (Kropf 1753), douška mateří (Presl 1819, Opiz 1852, Sloboda 1852), douška úzkolistá (Čelakovský 1879), mateřídouška (Dostál 1950), mateřídouška úzkolistá (Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: douška mateřinná, materiná dúška, žadovník (Reuss 1853), materina dúška (Dostál 1950), dúška materina (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Thymus serpyllum
Rozšíření: Severní a střední Evropa, areál nominátní subspecie zasahuje od Holandska přes severní Německo až na severozápad evropské části Ruska, dále se vyskytuje v jižním Finsku, jižním a středním Švédsku, izolované arely od jihovýchodní Anglie přes severovýchodní Francii, jižní a střední Německo, ČR, SR, a východní Rakousko po západní Maďarsko. Od severu Skandinávie až k poloostrovu Kola navazuje areál subsp. tanaensis. V České republice se vyskytuje téměř po celém území, ale jen v místech s písčitými substráty, hlavně v Polabí, na Třeboňsku, v severních a západních Čechách a na jižní Moravě, v místech výskytu patří u nás k hojným druhům.
Thymus serpyllum
Ekologie: Psamofyt boreokontinentálního charakteru, roste na písčinách, vátých píscích, na okrajích borových lesů, na písčitých půdách, na pískovcových skalách a v opuštěných pískovnách. Vyhledává minerálně chudé písčité půdy, slabě kyselé až neutrální, zpravidla nehumózní, v planárním až suprakolinním stupni. Kvete od července do září.
Thymus serpyllum
Popis: Vytrvalé nízké polštářovitě rostoucí keříky, silně aromatické, 4–9 cm vysoké, kořen dřevnatý, bohatě větvený. Stonky plazivé, zakončené dále rostoucím nekvetoucím vrcholem, větvení stonků monopodiální. Květonosné větve na průřezu tupě čtyřhranné, 3–6 cm vysoké, s holotrichním oděním – stonky jsou po celém povrchu ± stejnoměrně porostlé odstávajícími jemnými a krátkými chlupy jen 0,05–0,2 mm dlouhými, které směřují obloukovitě dolů. Drobné listy jsou krátce řapíkaté až přisedlé, úzce eliptické, podlouhle úzce kopinaté až obvejčité, 6–10 mm dlouhé, (1–)2–3(–4) mm široké, kožovité, lysé, pouze v dolní polovině až třetině čepele a na řapíku dlouze brvité. Žilky se obloukovitě zakřivují k vrcholu čepele, na jejím okraji se ztenčují a zanikají. Květenstvím je kulovitý až krátce elipsoidní lichoklas, dolní lichopřesleny jsou jen zřídka oddálené. Květy oboupohlavné, kalich je 3–4 mm dlouhý, s cípy horního pysku krátkými, tvaru rovnostranného trojúhelníka, koruna je 6–7 mm dlouhá, s odstíny světle růžové, vzácně i bílé. Plodem jsou mírně zploštělé kulovité tvrdky, 0,6–0,8 mm dlouhé, světle hnědé.
Thymus serpyllumThymus serpyllum
Thymus serpyllumThymus serpyllum
Taxonomická problematika: Celý rod Thymus je taxonomicky velmi obtížný, což se odráží i v počtu synonym u tohoto popisovaného druhu. V České republice roste pouze nominátní subsp. serpyllum, severské populace se řadí k subsp. tanaensis (Hyl.) Jalas, vyznačují se většími listy, kalichem i korunou květu. Na základě variability v šířce listů, výšce květonosných větví a dalších znaků byla v minulosti u mateřídoušky úzkolisté popsána řada vnitrodruhových odchylek, jejich taxonomická hodnota je však zanedbatelná.
Thymus serpyllum
Ohrožení a ochrana: Mateřídouška úzkolistá je v Červeném seznamu zařazena mezi vzácnější druhy vyžadující pozornost (C4a).
Využití: Velmi dobře známá a obecně oblíbená léčivka, dosud běžně sbírána. Vzhledem k problémům při určování druhu by však bylo vhodnější od sběru všech mateřídoušek raději upustit, některé druhy jsou totiž vzácné, jeden druh patří u nás i k zákonem chráněným (T. pulcherrimus subsp. sudeticus). Při neopatrném sběru může na některých lokalitách nechtěně dojít i k devastaci rostlin druhů vzácných a ohrožených.
Thymus serpyllum
Doplňková literatura:
Mártonfi, P. (1997): Nomenclatural survey of the genus Thymus sect. Serpyllum from Carpathians and Pannonia. – Thaiszia – Journal of Botany 7: 111-181.
Fotografováno v letech 2006 až 2009 (Dolnomoravský úval, NPP Váté písky a PP Vojenské cvičiště Bzenec).