Syn.: Tilia floridana Small, Tilia nuda Sargent, Tilia lasioclada Sargent, Tilia georgiana Sargent, Tilia texana Sargent, Tilia lata Ashe, Tilia relicta Laughlin
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Severoamerická lípa Tilia caroliniana se vyskytuje na jihovýchodě USA a Mexiku a v rámci tohoto druhu jsou rozlišovány čtyři poddruhy: kromě poddruhu nominátního jsou to ještě T. c. subsp. floridana, subsp. heterophylla a subsp. occidentalis. Představovaná Tilia caroliniana subsp. floridana je poddruhem v USA nejrozšířenějším, na severu zasahuje až do Virginie, na západě do Missouri, východní Oklahomy, Texasu a Mexika. V Česku se tento poddruh objevuje v zámeckých parcích i městské zeleni.
Ekologie: Roste v opadavých i stálezelených lesích, často na březích vodních toků, především v pásmu nížin nebo pahorkatin. Kvete v průběhu července.
Popis: Opadavý strom dosahující výšky až 30 m. Borka je nejprve hladká, světle šedá, později podélně rozbrázděná. Letorosty jsou lysé nebo hvězdovitě chlupaté. Listy jsou řapíkaté, většinou široce vejčité, 6,7–14 cm dlouhé a 6–10,4 cm široké, na bázi šikmo uťaté nebo nesymetricky srdčité, po okraji pilovité, většinou s nesymetrickými trojúhelníkovitými zuby s nasazenou špičkou, na vrcholu zašpičatělé, na líci tmavě zelené, lysé, na rubu světle zelené až hnědozelené, nejprve hvězdovitě chlupaté, později olysávající až lysé, většinou však s jemným oděním vytrvávajícím podél hlavní žilnatiny, hvězdovité chlupy jsou 4–8ramenné, bezbarvé. Květenství je 3–4krát větvené, s 11–14 květy, tyčinek je 38–42, jsou 3–3,6 mm dlouhé, staminodií je 5, jsou až 5,3 mm dlouhá, petalizovaná; listen je obkopinatý, na líci řídce chlupatý podél středové žilky, jinak lysý, na rubu hustě chlupatý. Plody jsou kulovité nebo o něco delší než širší s pěti nevýraznými žebry, pokryté hustým, krátkým, hnědým, hvězdovitým oděním.
Poznámka: Podle Ondřeje Ottomanského se v kultuře u nás často setkáme s velkolistými kultivary, které se pěstují pod označeními Tilia americana ‘Macrophylla’ nebo Tilia neglecta. Tyto stromy mají listy s asymetrickou srdčitou bází, po vyrašení jsou na rubu pokryty souvislým řidším oděním tvořeným 4–8ramennými chlupy. Koncem léta odění prořídne na jednotlivé chlupy.
Fotografováno dne 8. 9. 2020 (Česko, Čechy, Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).
Literatura:
Donald Pigott (2012): Lime-trees and Basswoods: A Biological Monograph of the Genus Tilia. Cambridge University Press.
Ondřej Ottomanský (2018): Zhodnocení rodu Tilia L. z pohledu zahradní a krajinářské architektury. Disertační práce, Zahradnická fakulta v Lednici.