Syn.: Eriophorum alpinum L., Baeothryon alpinum (L.) Egor., Scirpus alpinus (L.) Dalla Torre et Sarnth., Leucocoma alpina (L.) Rydb., Eriophorella alpina (L.) Holub
Česká jména: suchopeřník horní (Presl 1819), vlasopeř alpický (Opiz 1852), zápeřník horní (Sloboda 1852), suchopýř horní (Čelakovský 1879), suchopýr horský (Polívka 1912), suchopýrek alpský (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Cirkumpolárně rozšířený arkticko-alpínský druh – Evropa, Asie, Severní Amerika, v jižněji položených oblastech se vyskytuje převážně jen v horách (např. Pyreneje, Alpy, Karpaty, Skalisté hory).
U nás se vzácně vyskytuje na Šumavě a Třeboňsku, v Jizerský horách, Krkonoších, Žďárských vrších a v Hrubém Jeseníku, na Slovensku v současnosti patrně jen na jediné lokalitě ve Vysokých Tatrách.
Ekologie: Roste na vrchovištích, rašeliništích, prameništích a mokrých skalách, v pásmu od podhůří až po subalpínský stupeň.
Popis: Vytrvalá, hustě trsnatá bylina s trojbokou lodyhou, 10–30(–40) cm vysoká. Listy jsou redukované, jen horní s 1–3 cm dlouhou čepelí. Klásek je v době květu nenápadný, kopinatý nebo eliptický, 5–7 mm dlouhý, po odkvětu jsou štětinky okvětí delší, bílé, niťovité.
Ohrožení a ochrana: Suchopýrek alpský je v českém červeném seznamu uveden v kategorii silně ohrožených druhů (C2b), stejnou kategorii ochrany mu přiděluje i zákon (§2). Na Slovensku je zařazen k ohroženým druhů, také zde je chráněn zákonem (EN/§), stejně tak v Polsku a Bělorusku.
Fotografováno ve dnech 10. 7. 2003 a 17. 7. 2004 (Česko, Hrubý Jeseník, Velká kotlina).