Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Trifolium pratense
Rozšíření: Severozápadní Afrika, téměř celá Evropa až hluboko na Sibiř, Malá Asie, Střední Asie, Japonsko a Primorsko nespojitě. V Makaronésii, Severní a Jižní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu nepůvodní. U nás všude hojný.
Ekologie: Roste na loukách, v trávnících, na pastvinách, v lesních lemech. Kvete od května do října.
Popis: Vytrvalá rostlina, vysoká 20–50 cm, lodyha vzpřímená až poléhavá, větvená, listy řapíkaté, trojčetné. Lístky jsou obvejčité až téměř okrouhlé, celokrajné, často s půlměsíčkovou bělavou nebo červenohnědou kresbou. Palisty náhle zúžené do štětinovité špičky. Květenství je hlávkovité, jednotlivě nebo po dvou, podepřené palisty, květy červené, karmínové, vzácně bělavé, asi 1,8 mm dlouhé. Kalich 10–13žilný, kališní trubka chlupatá. Lusky malé vejcovité, zúžené v zobánek, otevírají se víčkem. Semena malá, zploštělá.
Využití: Druhá nejdůležitější jetelovina mírného pásma. Podle odrůd se může pěstovat jako jednosečný nebo dvojsečný, kvůli vyzimování se pěstuje dva, méně tři roky (tetraploidní odrůdy bývají trvalejší). Často se pěstuje ve směskách, tzv. jetelotrávách, které jsou trvalejší. Poskytuje výnos asi 10 tun sena z hektaru, píce z jetele je velmi kvalitní. Je méně náročný na teplotu, ale náročnější na vláhu než vojtěška, proto ji zastupuje v bramborářském a podhorském výrobním stupni. Vzhledem k dobré toleranci zastínění převažuje výsev pod krycí plodinu.
Poznámka: Listy rostliny bývají často okousané listopasy rodu Sitonia způsobujících typické půlměsíčné požerky, tzv. zoubkování.
Někdy může být jetel luční považován za léčivku. Usušené celé hlávky se mohou použít jako přírodní dezinfekce. Jako děti jsme s oblibou vysávali z jednotlivých květů nektar. Ale zdaleka ne všechny květy ukrývaly sladkou odměnu!
Trifolium pratenseTrifolium pratense
Trifolium pratenseTrifolium pratense - listové požerky
Fotografováno v září 2007 (Praha-Krč).