Syn.: Brodiaea ixioides (Dryand. ex W. T. Aiton) S. Watson, Brodiaea lutea (Lindl.) C. V. Morton, Calliprora albida Borzì, Calliprora flava Steud., Calliprora ixioides (Dryand. ex W. T. Aiton) Greene, Calliprora lutea Lindl., Hookera ixioides (Dryand. ex W. T. Aiton) Kuntze, Milla ixioides (Dryand. ex W. T. Aiton) Baker, Ornithogalum ixioides Dryand. ex W. T. Aiton, Themis ixioides (Dryand. ex W. T. Aiton) Salisb., nom. inval.
Čeleď: Asparagaceae Juss. – chřestovité

Triteleia ixioides

Rozšíření: Druh západu Severní Ameriky, jehož areál je rozložen do dvou oddělených arel. Nominátní poddruh a Triteleia ixioides subsp. cookii se vyskytují v pobřežních oblastech Kalifornie (jižně od San Francisca), další tři poddruhy najdeme v horách jižního Oregonu a východní Kalifornie. Naše snímky zachycují horský poddruh T. i. subsp. anilina, který se vyznačuje modrými prašníky.

Ekologie: Roste na nízkostébelných loukách, při okrajích silnic, ale i v rozvolněných podhorských lesích, na dobře propustných písčitých, štěrkových či vulkanických půdách, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 3000 m. Kvete od března do srpna, listy se objevují již na podzim a zasychají se začátkem kvetení.

Triteleia ixioides

Popis: Geofyt s cibulnatými hlízkami. Listy vyrůstají po 1–2, jsou trávovité, 10–50 cm dlouhé a jen 3–15 mm široké. Stvol je přímý, 10–80 cm dlouhý, zakončený okolíkem květů; jejich trubka je 3–10 mm dlouhá, mnohem kratší než okvětní cípy, kterých je 6, jsou 6–20 mm dlouhé, kopinaté až obvejčité, rozestálé až zahnuté, nažloutlé až žluté, někdy bílé a nachově naběhlé, se zelenou, hnědou nebo nachovou střední žilkou; tyčinek je 6, s přívěsky, prašníky jsou bílé, žluté nebo modré, 1–2 mm dlouhé. Plodem je tobolka.

Využití: Tato rostlina je poměrně hojně pěstována i v zahradách a nabízejí ji různé zahradnické firmy, ale v Evropě kromě mediteránní oblasti není dostatečně zimovzdorná.

Poznámka: Rod Triteleia v současnosti zahrnuje 16 druhů (POWO 2019), které se vyskytují v západní části Severní Ameriky (od jihozápadní Kanady až po severozápadní Mexiko), přičemž Triteleia clementina je úzce endemickým druhem jihokalifornského ostrova San Clemente, druh Triteleia guadalupensis se dokonce objevuje až na mexickém pacifickém ostrově Guadalupe.

Triteleia ixioides
Triteleia ixioides

Fotografováno dne 11. 6. 2019 (USA, Kalifornie, Sierra Nevada, El Dorado).