TULBAGHIA LEUCANTHA Baker – věncolusk

Syn.: Tulbaghia dieterlenii E. Phillips
Česká jména: věncolusk (Těšitel 1927)
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité

Tulbaghia leucantha

Rozšíření: Druh jižní Afriky, vyskytuje se v oblasti rozkládající se od Zambie a Zimbabwe až po východní provincie Jihoafrické republiky, Lesotho a Svazijsko.

Ekologie: Roste na vlhkých stanovištích v travnaté nebo křovinaté vegetaci, na strmých skalách i na písčitých půdách, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2500 m. Kvete od září do prosince.

Tulbaghia leucantha

Popis: Aromatická, po česneku páchnoucí bylina s podzemní hlízkou, 15–25 cm vysoká. Listy vyrůstají v počtu 5–6 už v době květu rostliny, jsou čárkovité, 5–15 cm dlouhé a 0,3–0,6 cm široké, dužnaté, lysé. Stvol je přímý, obvykle delší než listy, štíhlý, zakončený okolíkem 4–8(–10) květů, který je podepřen 2 listeny; okvětní lístky jsou bělavé, čárkovité, zhruba stejně dlouhé jako dužnatá pakorunka, která bývá oranžová až načervenalá; tyčinek je 6, blizna je hlavatá. Plodem je tobolka.

Využití: Přidává se do tabáků, používá se v kuchyni, jsou jí připisovány i magické vlastnosti, ochraňuje svého nositele.

Poznámka: Rod Tulbaghia zahrnuje asi 26 druhů, které pocházejí z tropické a jižní Afriky, druh Tulbaghia violacea byl zavlečen i do Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland, nezřídka je pěstován také u nás.

Tulbaghia leucantha
Tulbaghia leucantha
Tulbaghia leucantha

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 21. 9. 2018 (Jihoafrická republika, KwaZulu-Natal, Royal Natal National Park, soutěska řeky Tugela).