TURNERA SUBULATA Sm. – pastala

Syn.: Turnera elegans Otto ex Nees, Turnera mollis Kunth, Turnera peruviana Willd. ex Roem. et Schult., Turnera sericea Kunth, Turnera trioniflora Sims, Turnera ulmifolia var. elegans (Otto ex Nees) Urb., Turnera virgata Willd. ex Schult.
Česká jména: pastala (Presl 1846)
Čeleď: Passifloraceae Juss. ex Roussel – mučenkovité

Turnera subulata

Rozšíření: Druh severu Jižní Ameriky, jeho areál sahá od Panamy přes pobřežní a podhorské oblasti Kolumbie a Ekvádoru až po severní Bolívii a jihovýchodní Brazílii (Amazônia, Caatinga, Cerrado, Mata Atlântica). Byl zavlečen i do tropické Afriky, jižní a jihovýchodní Asie, rovněž na sever Austrálie.

Ekologie: Roste v tropických deštných lesích, v pobřežní vegetaci, v křovinaté savaně (cerrado a caatinga), i na stanovištích dotčených lidskou činností.

Turnera subulata

Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, 30–80 cm dlouhou, větvenou, na bázi dřevnatou. Listy jsou řapíkaté, eliptické až obkopinaté či vejčité, 3–7(–9) cm dlouhé a 1,5–3 cm široké, na bázi klínovité, na okraji pilovité, na vrcholu špičaté, na líci řídce chlupaté, na rubu žláznatě chlupaté. Květy vyrůstají v úžlabí listů, jsou 5četné; kališní lístky jsou 1,5–2,5 cm dlouhé, žláznatě chlupaté; okvětní lístky jsou obvejčité, 2–3,5 cm dlouhé, bílé, u báze nažloutlé s tmavě nachovým středem; tyčinek je 5, čnělky jsou 3. Plodem je tobolka.

Využití: V tropických oblastech se vysazuje v zahradách a parcích jako dekorativní trvalka. Nachází také uplatnění v tradiční jihoamerické medicíně.

Poznámka: K neotropickému rodu Turnera je v současnosti započítáváno 126 akceptovaných druhů, na severu zasahují zástupci tohoto rodu až do jižního Texasu a na Floridu, na jihu do střední Argentiny.

Turnera subulata
Turnera subulata
Turnera subulata

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 5. 3. 2014 (Kostarika, Parque nacional Tortuguero, výsadba v kempu).