Syn.: Myrtillus niger Gilib., Vaccinium montanum Salisb.
Česká jména: jahody černé aneb vraní oka (Hájek 1562), jahody černé aneb vraní oka, borůvky (Huber 1596), brusnice borůvka (Presl 1819), brusnice borůvka, borůvka, čičoretka, čičeretka, čičeřetka, černá jahoda, černice (Presl 1846), brusnice borůvka, brusinky, čičurátka, čečerjetky (Sloboda 1852), borůvka obecná (Opiz 1852), borůvka, černá jahoda (Čelakovský 1879), brusnice borůvka (Polívka 1912), (brusnice) borůvka (Dostál 1950), borůvka černá (Dostál 1989), borůvka, brusnice borůvka (Kubát 2002)
Slovenská jména: kyhanka borovnice, borovnica, čučorietka (Reuss 1853), čučoriedka obyčajná (Dostál 1950), brusnica čučoriedková (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité

Vaccinium myrtillus

Rozšíření: Evropa (na jihu pouze v horách), Kavkaz, Sibiř, Mongolsko, západočínský Sin-ťiang, ale také západní část Severní Ameriky a Grónsko. U nás se vyskytuje hojně v horách, ve středních polohách roztroušeně, v teplých oblastech vzácně.

Ekologie: Roste v jehličnatých a listnatých lesích, na vřesovištích a rašeliništích, půdy vyhledává kyselé, chudé na živiny, nevysychavé. Kvete od dubna do června.

Vaccinium myrtillus

Popis: Opadavý keřík, 15–60 cm vysoký, větve vystoupavé nebo přímé, hranaté, zelené, listy vejčité až vejčitě kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi zaokrouhlené, na okrajích zoubkaté až pilovité. Květy nící, vyrůstají v úžlabí listů, kalich mělce až neznatelně vykrojený, koruna kulovitě baňkovitá, bílá nebo narůžovělá. Plodem jsou kulovité bobule, většinou modročerné, dužnaté. Druh je značně variabilní ve velikosti, tvaru listů i barvě plodů, rozeznává se řada variet a forem.

Využití: Borůvka je známou lesní plodinou, od věků se používala v kuchyni i v lidovém léčitelství. Borůvkovým sirupem se kloktalo, pomáhal žaludku a léčil kašel. Plody prospívaly údajně zubům a dásním, vyrábělo se z nich i modré barvivo. Vždycky byly ceněny rovněž listy a kořeny, sloužívaly jako obklady na otoky a rány. Traduje se, že legendární ruský mužik Rasputin vyléčil úporný průjem malého hemofilického careviče Alexeje Nikolajeviče Romanova právě borůvkami, čímž si získal bezmeznou důvěru samotného cara. Dnes víme, že borůvky prokazatelně působí protizánětlivě a močopudně, mají posilující vliv na oči i cévy.

Poznámka: Sběr lesních plodů býval v minulosti v některých oblastech Evropy svérázně omezován. Tak například v Polsku ctili 2. července památku „Matki Bożej Jagodnej“ – věřilo se, že která žena až do tohoto svátku nesní žádné lesní ovoce, bude mít větší jistotu, že porodí zdravé potomky. Podle pověsti totiž právě v tento den rozdává Panna Marie všem dětem v ráji sladké lesní plody – a žádná dobrá matka by je těmto dětem neměla ujídat předem. Poněkud podobné zvyky ale známe také z Čech, i když tady se obvykle nesbíralo pouze do svatého Jana Křtitele (do 24. června). Toto s legendou spojené omezování návštěvnosti jarních lesů mohlo mít jistě docela dobrý vliv i na nerušený odchov mláďat lesní zvěře – dnes musejí ze stejných důvodů vyhlašovat zákaz vstupu do některých chráněných lokalit přímo ochranáři nebo obce.

Vaccinium myrtillus
Vaccinium myrtillus

Fotografováno dne 8. 5. a 19. 7. 2004 (Slovensko, Malá Fatra) a 15. 7. 2007 (Česko, Moravskoslezské Beskydy, Pustevny).