Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité

Valeriana lapathifolia

Rozšíření: Jihoamerický druh. Roste v jižní Argentině v provinciích Neuquén, Río Negro, Chubut a Santa Cruz, v Chile v regionech Los Lagos, Aysén a Magallanes.

Ekologie: Součást podrostu valdivianských a patagonských lesů na vlhkých a zastíněných místech, převážně roste v porostech s dominantním Nothofagus pumilio. Vystupuje do nadmořské výšky až 1500 m.

Valeriana lapathifolia

Popis: Vytrvalá gynodioecická bylina, dorůstá výšky 1 m; oddenek je vodorovný; lodyha je jednoduchá nebo chudě větvená. Listy jsou vstřícné; přízemní mají řapík 4–12 cm dlouhý a čepel eliptickou, vejčitou až vejčitě kopinatou, 2–14 cm dlouhou a 2–9 cm širokou, krátce chlupatou, na bázi uťatou až mělce srdčitou, na okraji zvlněnou nebo oddáleně vroubkovanou, na vrcholu tupě špičatou; lodyžní listy krátce řapíkaté až přisedlé, nejvýš 10 cm dlouhé, podlouhlé až kopinaté, výjimečně členěné. Květenství je volná vrcholičnatá lata tvořená staženými vidlany; listeny jsou podlouhlé, 4–20 mm dlouhé, na bázi s tuhými chlupy; listence jsou čárkovitě kopinaté, 2,5–6 mm dlouhé; kalich je přeměněný v chmýr; v oboupohlavných květech je koruna nálevkovitě zvonkovitá, 3,5–5 mm dlouhá, bílá, s podlouhlými cípy a 3 vyniklými tyčinkami; v samičích květech je koruna zvonkovitá, jen 1,5–2,5 mm dlouhá, s vejčitými cípy; blizna je čárkovitá. Plodem je elipsoidní nažka, 3–4 mm dlouhá, lysá, s 3 žebry, na vrcholu s chmýrem tvořeným 11–16 štětinami.

Valeriana lapathifolia
Valeriana lapathifolia
Valeriana lapathifolia
Valeriana lapathifolia

Fotografoval Mário Duchoň, dne 5. 1. 2019 (Chile, Parque nacional Torres del Paine, údolí pod Base Las Torres).