Syn.: Betckea gilliesii Hook. et Arn., Phyllactis macrorrhiza (Poepp. ex DC.) Wedd., Valeriana gilliesii (Hook. et Arn.) Briq.
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Rozšíření: Jihoamerický druh, známý z And na pomezí Chile a Argentiny, kde roste v území vymezeném 35. a 43. rovnoběžkou. Údaje ze severněji položených oblastí Chile, Argentiny a Bolívie se zřejmě týkají jiných druhů.
Ekologie: Stanovištěm jsou dobře propustné vlhké půdy na výslunných stanovištích, jako jsou mokřady, břehy potoků a jezer, vlhké sutě apod., nejčastěji nad horní hranicí lesa; vyskytuje se v nadmořských výškách 1500–2700 m.
Popis: Vytrvalá gynodioecická bylina (tvoří samičí i oboupohlavné jedince) s masitými kořeny, tvoří často menší kolonie; bezlisté stvoly jsou 5–40 cm vysoké. Listy jsou pouze přízemní, vstřícné, dlouze řapíkaté, čepel je kopisťovitá, 3–6 cm dlouhá, celokrajná nebo na okraji zvlněná. Květenství tvoří jeden nebo více strboulovitých přeslenů na stvolu; listeny jsou čárkovité; nevelké květy jsou oboupohlavné anebo jen samičí, poněkud delší než listeny; kalich je číškovitý; koruna je nálevkovitá, bílá; tyčinky jsou 3, delší než koruna; semeník je jednopouzdrý, spodní, stlačený. Plodem je nažka.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 23. 2. 2012 (Argentina, provincie Río Negro, Parque Nacional Nahuel Huapi, Cerro Catedral).