Syn.: Epimedium chrysanthum (Greene) Kom., Vancouveria hexandra var. aurea Rattan
Čeleď: Berberidaceae Juss. – dřišťálovité
Rozšíření: Západ Severní Ameriky, vyskytuje se v severní Kalifornii a Oregonu (Siskyou Mt.).
Ekologie: Roste v řidších stálezelených lesích, křovinatých porostech, v nadmořské výšce od 100 do 1500 m, obvykle na hadcích.
Popis: Stálezelená bylina vysoká kolem 30 cm. V zemi má dlouze plazivý oddenek, ze kterého na vyrůstají 2× trojčetné, vzácněji pětičetné listy. Lístky jsou na dlouhých řapíčcích, podlouhle vejčité se srdčitou bází, mělce trojlaločnaté. Jsou kožovité, směrem ke kraji je list tlustší. Okraj je často zvlněný, někdy červeně zbarvený. Spodní strana listu je sivá, řídce chlupatá. Květenství vyrůstá nad listy, je řídké, tvoří jej kolem 10 (v dobrých podmínkách kolem 20) květů. Květní stopky jsou dlouze žláznatě chlupaté. Žluté květy mají podobnou stavbu jako květy škornic, ale jsou šestičetné. Kališní lístky jsou drobné a záhy opadávají, korunní lístky jsou ve dvou řadách, vnitřní řada je přeměněná v nektária. Plodem je tobolka s 1–4 černými, ledvinovitými semeny. Tobolka puká předčasně, nezralá semena dozrávají volně. Na semenech je přívěsek, který slouží jako potrava mravencům.
Využití: Stálezelený druh, který je náročnější na zimní teploty než V. hexandra. Občas se pěstuje i u nás. Přes zimu je ho třeba chránit lehkou pokrývkou z chvojí před holomrazy. V Evropě se pěstuje od roku 1935, kdy byla dovezena do Anglie.
Poznámka: Rod Vancouveria obsahuje tři druhy příbuzné asijským škornicím. Nejčastěji se pěstuje opadavý druh V. hexandra. Vancouveria planipetala má žláznatě chlupaté květní stopky, květy bílé, menší. Listy jsou stálezelené. Druh je teplomilný, u nás zmrzá.
Fotografováno dne 16. 6. 2006 (Botanická zahrada hlavního města Prahy).