Syn.: Behen noveboracensis (L.) Hill, Cacalia noveboracensis (L.) Kuntze, Chrysocoma noveboracensis Desf., Chrysocoma tomentosa Walt., nom. illeg., Serratula noveboracensis L., Vernonia tomentosa (Walt.) Elliot
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité

Vernonia noveboracensis

Rozšíření: Severoamerický druh, vyskytuje se na východě USA, v oblasti od státu Massachusetts a jihu New Hampshire až po severní Floridu a Alabamu, tedy zhruba od Bostonu na severu až po Jacksonville na jihu. Sekundární výskyt byl zaznamenán v Oklahomě a Novém Mexiku.

Ekologie: Roste v mokřinách, objevuje se na úhorech i při okraji cest, stoupá až do nadmořské výšky okolo 600 m. Kvete od srpna do října.

Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou vystoupavou až přímou, 80–120(–200) cm dlouhou, chlupatou nebo olysalou. Většina listů je lodyžních, jsou přisedlé či jen krátce řapíkaté, kopinaté, 9–15(–25) cm dlouhé a 1,5–4,5(–6) cm široké, jejich délka je alespoň 4–6krát větší než jejich šířka, na bázi jsou zaokrouhlené až klínovité, po okraji pilovitě zubaté, na vrcholu zašpičatělé, na líci jsou žláznatě tečkované, na rubu chlupaté až plstnaté. Úbory vyrůstají v chocholících či latách, zákrov je 6–10 mm dlouhý, zákrovní listeny vyrůstají zhruba v počtu 35–60 ve 4–6 řadách, jsou řídce chlupaté nebo olysalé, vnější kopinaté, 1–3 mm dlouhé, vnitřní 7–9 mm dlouhé, se šídlovitými špičkami; trubkovitých květů je 30–45(–65), jsou růžové až nafialovělé. Plodem je nažka s nahnědlým až nafialovělým chmýrem.

Poznámka: Velmi početný rod Vernonia má na území USA zhruba 25 zástupců, z nichž sedm je hybridních. Žádný z nich nezasahuje až k pacifickému pobřeží, nejrozlehlejší areály mají druhy Vernonia gigantea, Vernonia baldwinii a Vernonia fasciculata.

Vernonia noveboracensis
Vernonia noveboracensis
Vernonia noveboracensis

Fotografováno dne 26. 7. 2018 (Německo, Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin).