VERONICA ANAGALLIS-AQUATICA L. – rozrazil drchničkovitý / veronika drchničkovitá

Syn.: Veronica tenerrima F. W. Schmidt, Veronica acutifolia Gilib., Veronica aquatica S. F. Gray nom. illeg., Veronica anagallis-aquatica var. genuina Čelak., Veronica anagallis-aquatica subsp. genuina (Čelak.) Krösche nom. inval.
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité

Veronica anagallis-aquatica

Rozšíření: Druh je původní pravděpodobně v Eurasii, severní, východní a jižní Africe, na ostrovech Makaronésie, nyní je téměř kosmopolitní.
V České republice roztroušeně až dosti hojně v nižších polohách. V chladnějších středních polohách roste nejčastěji v rybničních oblastech, jinde je vzácný. Možná chybí v západních Čechách.

Ekologie: Břehy stojatých i tekoucích vod, příkopy, kanály, obnažená dna rybníků, často roste i v mělké vodě. Vyhledává podmáčené půdy bohaté na živiny. Kvete od května do října. Ve střední Evropě většinou kvete a plodí jen jednou za život. Jako skutečně vytrvalý druh se chová v jižnějších částech areálu.

Veronica anagallis-aquatica

Popis: Vytrvalé, 20–70(–120) cm vysoké lysé byliny vyrůstající z krátkého oddenku. Lodyha přímá nebo na bázi vystoupavá, větvená, tupě 4hranná, až 5 mm tlustá, téměř vždy dutá. Listy vstřícné, přisedlé (nejdolejší někdy kratičce řapíkaté), dolní eliptické až vejčité, ostatní podlouhlé nebo vejčitě kopinaté, 20–100 mm dlouhé, 7–35 mm široké, na bázi poloobjímavé, alespoň v horní polovině mělce pilovité. Hrozny úžlabní, postranní, 20–60květé, šikmo vzhůru rozestálé. Plodní stopky 4–7 mm dlouhé, v dolní polovině hroznů přímo stálé, v horní polovině obvykle vzhůru odstálé (a proto plody vzpřímené). Koruna 4–8 mm v průměru, světle modrá nebo světle modrofialová, červenofialově žilkovaná. Tobolky v obrysu okrouhlé, 3–4 mm dlouhé i široké, nafouklé, po okraji tupě kýlnaté, na vrcholu mělce vykrojené, vždy zcela lysé, kališní cípy za plodu poněkud delší než tobolky, vzpřímené, k tobolkám přitisklé.

Veronica anagallis-aquaticaVeronica anagallis-aquatica
Veronica anagallis-aquatica

Záměny: Na našem území rostou další dva podobné druhy rozrazilů, jejichž rozlišování může být nezřídka problematické. Rozrazil vodní (Veronica catenata) má plodní stopky a alespoň dolní větve květenství téměř rovnovážně odstálé, kališní cípy jsou rozestálé až nazpět ohnuté a ± stejně dlouhé jako tobolky. Na jižní Moravě roste také rozrazil bažinný (Veronica anagalloides), který má úzce kopinaté listy, plnou lodyhu, žláznaté hrozny a kalich výrazně kratší než tobolky.

Veronica anagallis-aquatica

Fotografováno dne 30. 6. 2010 (Česko, Morava, Zlín-Chlum, Chlumské rybníky).