Syn.: Veronica succulenta All., Veronica verna var. longistyla Ces., Pass. et Gibelli, Veronica campestris Schmalh., Veronica verna var. dillenii (Crantz) Hayek
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Veronica dillenii
Rozšíření: Druh je rozšířen ve střední a východní Evropě, od jihovýchodní Francie po Ural, na sever zasahuje jen na pobřeží Baltu v Polsku. Zavlečen je také v Severní Americe. U nás roste dosti hojně v teplých pahorkatinách a nížinách severozápadních a středních Čech, jižní a střední Moravy. Do chladnějších středních poloh proniká na otevřených stanovištích, na hranách a svazích říčních údolí nebo se zde vyskytuje na úživnějších horninách včetně vápenců.
Ekologie: Roste často na místech s nezapojenou vegetací na skalních stepích, výslunných stráních, na písčinách či okrajích borových lesů. Vyskytuje se na suchých, obvykle mělkých, písčitých či hlinitých, živinami bohatých půdách. Kvete od dubna do května.
Popis: Jednoletá bylina, 8–25 cm vysoká, chlupatá a žláznatá. Lodyha je přímá, nevětvená nebo větvená v několik přímých větví, oblá, zelená, v dolní části červenavě naběhlá, při bázi chlupatá. Listy jsou vstřícné, úzce vejčité až vejčitě kopinaté, nejdolejší krátce řapíkaté, ostatní přisedlé, 7–15 mm dlouhé a 5–12 cm široké, peřenodílné až peřenosečné. Květenstvím je všestranný, mnohokvětý, chlupatý a dosti hustě žláznatý hrozen, kalich je na bázi krátce srostlý, koruna je poněkud kratší než kalich, 4–5 mm v průměru, tmavomodrá, prašníky modré. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je rozrazil Dilleniův řazen mezi vzácnější druhy naší květeny, které vyžadují další pozornost (C4a).
Veronica dilleniiVeronica dillenii
Veronica dillenii
Fotografováno dne 3. 5. 2008 (PR Zvolská homole).