Syn.: Veronica buxbaumiana Pall. ex Bieb., Veronica charadzeae Kem.-Nath., Veronica gentianifolia Sweet, Veronica kemulariae Kuth., Veronica olympica Pall. ex Link, Veronica pallida Hornem.
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Veronica gentianoides
Rozšíření: Druh Kavkazu, severovýchodu Malé Asie a severu Íránu, je uváděn i z Krymu, v Povolží byl zaznamenán jako zplanělý. Druh je morfologicky dosti variabilní.
Ekologie: Roste na vlhkých horských, subalpínských i alpínských loukách a pastvinách, v lesních lemech a křovinách, stoupá až do nadmořské výšky okolo 3000 m. Kvete od května do srpna.
Veronica gentianoides
Popis: Vytrvalá bylina, (5–)30–80(–100) cm vysoká. Lodyha je vystoupavá až přímá, nevětvená, nahoře někdy červeně naběhlá. Přízemní listy vyrůstají v růžici, jsou řapíkaté, eliptické, kopinaté až kopisťovité, 8–15 cm dlouhé a zhruba 3 cm široké, celokrajné nebo zubaté či pilovité, lodyžních listů je až 6, spodní jsou vstřícné, horní střídavé, skoro přisedlé, kopinaté, celokrajné nebo zubaté. Květy vyrůstají v 10–50květém hroznu, který je 30–40 cm dlouhý; listeny jsou čárkovité, celokrajné; kalich je 2,5–5 mm dlouhý, cípy jsou úzce kopinaté, až 3 mm dlouhé; koruna dosahuje průměru 8–16 mm, je světle modrá nebo i bělavá, s tmavě modrými žilkami. Plodem je tobolka, 3–8 mm dlouhá.
Využití: Poměrně často se pěstuje v zahradách jako okrasná trvalka, nachází uplatnění především na skalkách. V kultuře se objevuje v několika kultivarech.
Veronica gentianoides
Veronica gentianoides
Veronica gentianoides
Veronica gentianoides
Fotografováno v červenci 1993 (Rusko, západ Velkého Kavkazu, širší okolí Krasnoj Poljany).