Syn.: Veronica alpina subsp. wormskjoldii (Roem. et Schult.) Elenevsky, Veronica alpina var. wormskjoldii (Roem. et Schult.) Hook.
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité

Veronica wormskjoldii

Rozšíření: Vyskytuje se v Severní Americe od Aljašky po Newfoundland, také v Grónsku; v horách proniká daleko na jih do USA, na západě až do Arizony a Nového Mexika, na východě jsou izolované lokality ve státech New Hampshire a Maine.

Veronica wormskjoldii

Veronica wormskjoldii

Ekologie: Roste v travnaté tundře i vlhčích alpínských trávnících nad horní hranicí lesa, na mělkých skeletovitých půdách, spíše na úživnějších podkladech. Na severu roste i při hladině moře, na jihu v nadmořských výškách 2300–3500 m.

Popis: Drobná vytrvalá bylina, tvoří drobné trsy přímých nebo vystoupavých, 10–25(–40) cm vysokých, chlupatých nevětvených lodyh. Listy jsou vstřícné, přisedlé, eliptické až kopinaté, 1–4 cm dlouhé a 0,8–1,8 cm široké, celokrajné nebo mělce vroubkované, lysé nebo kadeřavě chlupaté. Květenství je koncový, 2–4(–9) cm dlouhý hrozen, jehož vřeteno je roztroušeně žláznaté; květy jsou stopkaté; kalich je hluboce rozdělený na 4 kopinaté, 3–6 mm dlouhé, žláznaté cípy; koruna je 4četná, kolovitá, má 6–10 mm v průměru, modrofialová nebo vzácně světle modrá, horní cíp je největší, dolní je užší než ostatní; tyčinky jsou 2; čnělka je velmi krátká. Plodem je zploštělá, protáhle srdčitá, 4–7 mm dlouhá dvoupouzdrá, hustě žláznatá tobolka.

Veronica wormskjoldii

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 17. a 26. 7. 2007 (Kanada, Alberta: Jasper NP, Mt. Edith Cavell; Banff NP, Lake Louise, Sentinell Pass).