Syn.: Cracca atropurpurea (Desf.) Gren. et Godr., Cracca atropurpurea (Desf.) Godr. et Gren., Vicia atropurpurea Desf.
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Vicia benghalensis
Rozšíření: Byť by se snad podle jména druhu dalo usuzovat na původ jihoasijský, rostlina je domácí v Mediteránu, především v jeho západní části (Portugalsko, Španělsko, jižní Francie, Itálie, Maroko, Alžírsko, Tunisko, ale i Řecko). Byla zavlečena na ostrovy Makaronésie (Kanárské a Azorské ostrovy, Madeira), do Británie, americké Kalifornie, jihozápadní i jihovýchodní Austrálie.
Ekologie: Roste v xerofilních křovinách, nejčastěji však na úhorech, při okrajích polí a cest, na ruderálních stanovištích, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 600 m. Kvete od března do července.
Vicia benghalensis
Popis: Jednoletá až krátkověce vytrvalá bylina s lodyhou poléhavou až vystoupavou, 20–80 cm dlouhou, větvenou, jemně chlupatou. Listy jsou střídavé, řapíkaté, sudozpeřené, zakončené rozvětvenou úponkou, lístky v 5–9 párech, čárkovité až eliptické, 10–25 mm dlouhé a 1,5–6 mm široké; palisty jsou celokrajné nebo zubaté. Hrozny jsou 2–12květé; kalich má cípy výrazně nestejné, spodní jsou zhruba stejně dlouhé jako korunní trubka; koruna je 10–18 mm dlouhá, červená až purpurová, s tmavou skvrnkou. Plodem je 25–40 mm dlouhý lusk, chlupatý, se 3–5 semeny.
Využití: Vysazuje se jako zelené hnojení, je to i dobrá rostlina medonosná.
Vicia benghalensis
Vicia benghalensis
Vicia benghalensis
Fotografováno dne 1. 4. 2006 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Tenerife, Arona).