VIOLA AETOLICA Boiss. et Heldr. – violka / fialka

Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité

Viola aetolica

Rozšíření: Areál druhu se rozkládá v západní a jižní části Balkánu, a to v horách na pomezí Albánie, Severní Makedonie a Řecka.

Ekologie: Roste na lesních loukách poblíž horní hranice lesa a v alpínských křovinách a trávnících, provází kyselé i bazické podklady v nadmořské výšce 1200–2000 m.

Viola aetolica

Popis: Vytrvalá bylina s přímou nebo vystoupavou, krátce pýřitou lodyhou vysokou 10–40 cm. Listy jsou střídavé, řapíkaté, 1,5–3(–5) cm dlouhé, čepel dolních listů je téměř okrouhlá, horních vejčitá až kopinatá, oddáleně vroubkovaná; palisty jsou 0,8–2,5 cm dlouhé, zpeřené, koncový úkrojek je mnohem větší než postranní, vejčitý až vejčitě kopinatý, mělce vroubkovaný až celokrajný. Květy jsou jednotlivé v paždí listů, 1,5–2 cm dlouhé; květní stopky jsou (3–)8–15 cm dlouhé; kališní lístky jsou vejčitě kopinaté, 5–10(–12) mm dlouhé, u báze 2–4 mm široké, často zoubkované a brvité; korunní lístky jsou 1,9–3,6 cm dlouhé, žluté, výjimečně je horní lístek fialový, ostruha je 4–6 mm dlouhá, přímá, asi 1,5–2krát delší než přívěsky kalicha; tyčinek je 5; semeník je svrchní. Plodem je tobolka.

Poznámka: Mezi balkánskými maceškami se vyznačuje především žlutými květy s nápadně širokými kalichy. Z Řecka se uvádějí i přechodné populace k druhu Viola orphanidis.

Viola aetolica
Viola aetolica
Viola aetolica
Viola aetolica

Fotografováno dne 20. 6. 2019 (Severní Makedonie, NP Galičica).