Syn.: Viola heterophylla subsp. graeca (W. Becker) W. Becker, Viola heterophylla var. graeca W. Becker
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité
Viola graeca
Rozšíření: Areál se rozkládá především na Balkánském poloostrově v Albánii a v severozápadním Řecku, izolovaná arela se nachází v Itálii na poloostrově Gargano.
Ekologie: Stanovištěm jsou travnaté a křovinaté svahy a světlé dubové lesíky na vápencovém podkladu.
Viola graeca
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina vysoká 5–15 cm. Listy jsou střídavé, řapíkaté, dolní mají čepel vejčitou až kosníkovitou, čepel horních listů je mnohem užší, až čárkovitá; palisty jsou úzké, obvykle v dolní polovině nepravidelně zpeřené, postranní úkrojky bývají stejně široké jako úkrojek koncový. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí horních listů, jsou 5četné a souměrné; kališní lístky jsou volné, na konci s hranatým přívěskem; koruna je 1,5–1,8(–2,5) cm dlouhá, modrofialová, vzácněji žlutá, horní korunní lístek je klínovitý, na vrcholu uťatý, ostruha je asi 7 mm dlouhá; tyčinky jsou přisedlé; gyneceum srůstá z 3 plodolistů, semeník je svrchní, jednopouzdrý. Plody jsou tobolky.
Poznámka: Tato violka je součástí taxonomicky obtížného komplexu z okruhu Viola calcarata; všichni jeho zástupci se vyskytují v horách na jihu Evropy od Pyrenejského poloostrova až po Balkán, jakož i v severní Africe. Většina druhů z tohoto okruhu je velmi variabilních, jsou spojeny přechodnými typy. Jednotlivé druhy se však liší počtem chromosomů; Viola graeca zřejmě patří mezi výchozí diploidní typy (2n=20). Naproti tomu příbuzná Viola eugeniae z hor v nedalekých centrálních Apeninách je zřejmě hybridního původu a má 2n=34.
Viola graeca
Viola graeca
Viola graeca
Viola graeca
Fotografoval Ladislav Hoskovec, dne 20. 4. 2008 (Itálie, Gargano).