Syn.: Dipsacus strigosus Willd. ex Roem. et Schult.
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité; Dipsacaceae Juss. – štětkovité
Virga strigosa
Rozšíření: Roste v jižním Rusku (povodí Donu a Volhy), na Kavkaze, v Malé Asii, v severním Íránu, v Turkmenistánu. U nás pouze jako zplanělá, zvláště ve středních Čechách a v Praze, vzácně se vyskytuje v jihozápadních a jižních Čechách, ojediněle i jinde. Byla zavlečena porůznu po Evropě.
Ekologie: Roste podél cest, v příkopech, na náspech silnic a železnic, na skládkách, rumištích a zbořeništích. Kvete od června do srpna.
Virga strigosa
Popis: Dvouletá bylina, 120–200 cm vysoká, vytvářející přízemní růžici listů, která je za květu již zaschlá. Lodyha je přímá, větvená, olistěná, nezřetelně šestihranná až téměř oblá, porostlá ostny. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, nejčastěji celistvé, lodyžní jsou řapíkaté, horní až přisedlé, nejčastěji trojčetné, s postranními lístky nápadně menšími než je koncový lístek. Oboupohlavné květy, v počtu 90–150, skládají kulovitý strboul (a vykvétají v neobvyklém plánu pořadí), koruny jsou žlutavé, souměrné, se čtyřcípým lemem. Strbouly prvního řádu mají po odkvětu průměr 3–4 cm, ve zralosti až 4,5 cm. Plevky zákrovu, které jsou zřetelně delší než květy, jsou zúžené do tuhé špice dlouhé nejméně jako polovina délky plevy. Nažky jsou vřetenovité, tmavě šedé.
Využití: Lze použít do suchých kytic, podobně jako štětky (Dipsacus).
Virga strigosaVirga strigosa
Virga strigosa
Fotografováno v srpnu 2010 (Praha-Krč).