Syn.: Vitis gmelinii Buttler, Vitis vinifera var. sylvestris (C. C. Gmel.) Willd., Vitis sylvestris C. C. Gmel.
Česká jména: réva vinná lesní (Kubát 2002)
Slovenská jména: vinič lesný (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Vitaceae Juss. – révovité
Rozšíření: Původ dnešní révy vinné (Vitis vinifera) je nejasný, snad se na jejím vzniku podílela hybridizace i selekce přírodních mutantů, která se odehrála někde v dávném Středozemí, na Blízkém východě či ve Střední Asii. Nelze však ani vyloučit, že dnešní pěstovaný druh vlastně pochází právě z révy vinné lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris), která roste v jižní polovině Evropy, v severní Africe, na Kavkazu, rovněž v Malé i Střední Asii. Na našem území byla nalezena ve fluviálních sedimentech v Dolnomoravském úvalu jen semena této rostliny, dřívější údaj o jejím výskytu v Podyjí se ukázal jako mylný. Na Slovensku se objevuje v nejjižnější části Podunají u Čenkova.
Ekologie: Roste obvykle v lužních lesích a v pobřežní křovinaté vegetaci. Kvete od května do června.
Popis: Dvoudomá liána s úponkami a letorosty žluto- až červenohnědými, lysými nebo pýřitými. Listy jsou řapíkaté, v obrysu jsou okrouhlé až ledvinité, dosahují 7–15 cm v průměru, na líci jsou olysalé, na rubu pýřité, bazální lalok čepele je nápadně široký, samčí keře mají listy dlanitoklané až dlanitodílné, samičí jen hrubě zubaté až mělce laločnaté. Květenstvím je lata, květy jsou jednopohlavné, 5četné, žlutozelené, koruna záhy opadává. Plodem je modročerná bobule dosahující v průměru 6–10 mm.
Záměny: Snad nejpodstatnějším znakem, který odlišuje révu vinnou lesní od nominátního poddruhu, je její dvoudomost, nápadná je i šířka bazálního laloku listu, jeho okraje jsou k řapíku skoro kolmé.
Ohrožení a ochrana: Na Slovensku je réva lesní řazena ke zranitelným druhům (VU), je zde také chráněna zákonem. Ochrana se na révu vinnou lesní vztahuje i ve Francii, Maďarsku a Německu.
Fotografováno dne 22. 7. 2018 (Česko, Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).