Rabí (okres Klatovy) je mohutná a působivá hradní zřícenina, nachází se mezi Horažďovicemi a Sušicí na vyvýšenině nad řekou Otavou a je obklopeno vápencovými vrchy. Již v roce 1978 bylo prohlášeno národní kulturní památkou a je označováno za nejmohutnější českou hradní zříceninu. Slovo Rabí má stejný kořen jako rabování, proto je také „a“ krátké. I podhradí je zajímavé a je městskou památkovou zónou. Zmiňované vápencové vrchy nijak překvapivě hostí bohatou vápencovou květenu, podívejme se tedy blíže na jeden z nich a sice na kopec Lišná, i na jeho okolí.

Vrch Lišná
Vrch Lišná

Hřbet, jehož je Lišná součástí, začíná na jihu opuštěným vápencovým lomem, částečně zatopeným vodou, v sedle se nachází zřícenina kaple Všech svatých s pěknou vyhlídkou na hradní zříceninu a zakončen je právě Lišnou dosahující nejvyšší nadmořské výšky 577 m. Pod vrchem se nalézá pověstmi opředená studánka sv. Vintíře. Lesy, na rozdíl od sousední přírodní rezervace Čepičná, jsou složeny spíše z vysazených a náletových dřevin a nepůsobí nijak slavným dojmem. Z dřevin je asi nejzajímavější výskyt jalovce obecného (Juniperus communis). Zato bylinné patro je místy bohaté a lze zde najít řadu zajímavých druhů rostlin. Mezi druhy běžné v oblasti ostrůvků vápenců Pootaví můžeme zařadit jehlici plazivou (Ononis repens), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), ožanku hroznatou (Teucrium botrys) nebo kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), jenž roste hojně například v okolí zřícené kaple.

Vrch Lišná

K význačným druhům Sušicko-horažďovických vápenců jistě patří dále okrotice červená (Cephalanthera rubra), rostoucí v oblasti na řadě míst, vrch Lišná nevyjímaje. Z dalších zajímavých druhů můžeme jmenovat netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), trýzel vonný (Erysimum odoratum), bodlák nicí (Carduus nutans), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), hruštici jednostrannou (Orthilia secunda) a především největší zdejší vzácnost, smrkovník plazivý (Goodyera repens), jenž zde má patrně nejbohatší výskyt u nás. Desítky růžic nalezneme ve smrčině přímo pod vrcholem.

Vrch Lišná

Roste zde pochopitelně řada běžných druhů, namátkou tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), oman hnilák (Inula conyzae), jaterník podléška (Hepatica nobilis), užanka lékařská (Cynoglossum officinale), jitrocel prostřední (Plantago media), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), komonice bílá (Melilotus albus), lnice květel (Linaria vulgaris), válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum).

Vrch Lišná

Místo i jeho okolí je mezi přírodovědci celkem známé, byla či je odtud uváděna řada dalších zajímavých druhů rostlin, jako jsou vítod chocholatý (Polygala comosa), sasanka lesní (Anemone sylvestris), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), zběhovec trojklanný (Ajuga chamaepitys), dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), lomikámen tříprstý (Saxifraga tridactylites), voskovka menší (Cerinthe minor), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum). Přesto území není zřejmě tak zajímavé a cenné jako sousední rezervace Čepičná, což ovšem vyvažuje bohatý výskyt smrkovníku a skvělý výhled na Rabí.
Za pozornost jistě stojí též sousední kopec Spravedlnost (někdy též Šibeník) se zajímavou novogotickou vodárnou, v jehož okolí se ještě nedávno vyskytovaly a snad stále přežívají vzácné vápnomilné plevele zběhovec trojklanný (Ajuga chamaepitys) a dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), jejichž výskyt na Lišné se v současnosti jeví nepravděpodobný.

Vrch Lišná

Fotografovali Radim Cibulka a Petr Slovák, dne 30. 6. 2018.