Holarctis – Východoasijská oblast – Vulkáno-boninská provincie

Jihovýchodně od Japonska se v Tichém oceánu rozkládají dvě velmi izolované skupiny ostrovů. Severnější skupinou jsou Boninské ostrovy (Ogasawara), leží asi 1000 km od největšího japonského ostrova Honšú – toto souostroví se skládá z 41 ostrůvků skládajících tři skupiny. Mají celkovou plochu asi 73 km2 a jejich nejvyšší bod se vypíná do výšky 462 m n. m. Ostrovy jsou sopečného původu a vynořily se z moře před 48 000 000 let.
Průměrná roční teplota zde dosahuje asi 23 °C a za rok zde spadne 1300 mm srážek; na konci léta sem přichází monzun.
Poněkud dále na jih se nacházejí tři ostrovy dalšího sopečného souostroví Volcano s celkovou rozlohou 30 km2. Jsou mnohem mladší, staré asi jen milión let, nejvyšším bodem dosahují výšky 913 m, projevuje se zde stále slabá sopečná aktivita. Klimatické podmínky jsou podobné jako na Boninských ostrovech.

Tournefortia argentea

Vegetaci ostrovů tvoří převážně lesní porosty a křoviny. Stromové porosty představují především subtropický deštný les; účastní se ho zejména Elaeocarpus photiniifolius (Elaeocarpaceae), Pisonia umbellifera (Nyctaginaceae), Planchonella obovata (Sapotaceae), Morus boninensis (Moraceae), Celtis boninensis (Cannabaceae) a Melia azederach (Meliaceae).
Poněkud odlišným typem jsou porosty s dominantní Ardisia sieboldii (Primulaceae) a Schima mertensiana (Theaceae), kde roste i stromová kapradina Cyathea spinulosa a mnoho epifytů.
Menší plochy Boninských ostrovů pokrývají nižší porosty tvrdolistých dřevin, které fyziognomicky připomínají středozemní macchii; vyznačují se vysokým stupněm endemismu. Dominanty jsou Distylium lepidotum (Hammamelidaceae), Rhaphiolepis indica (Rosaceae) a Pittosporum parvifolium (Pittosporaceae). Podél pobřeží je vegetace tvořená většinou široce rozšířenými subtropickými a tropickými druhy, mezi něž patří např. Terminalia catappa (Combretaceae), Calophyllum inophyllum (Clusiaceae), Talipariti tiliaceum (Malvaceae), Scaevola taccada (Goodeniaceae), Tournefortia argentea (Heliotropiaceae), Caesalpinia bonduc (Fabaceae), z bylin např. tráva Sporobolus virginicus a povijnice Ipomoea pes-caprae.

Calophyllum inophyllum

Na Boninských ostrovech bylo zaznamenáno celkem 441 autochtonních druhů, z nich je 161 endemických, na ostrovech Volcano 257 druhů. Vzhledem ke stáří ostrovů jsou zde zaznamenány i dva endemické rody: Dendrocacalia (Asteraceae) a Boninia (Rutaceae). Většina druhů má původ v jihovýchodní Asii, migrovaly sem buď přes Tchaj-wan, nebo přes Japonsko. Jsou to kromě výše uvedených druhů ještě např. Claoxylon centenarium (Euphorbiaceae) a Wikstroemia pseudoretusa (Thymelaeaeceae), mezi endemity má zřetelně holarktický původ i jediná zdejší nahosemenná rostlina, Juniperus taxifolia, a stejně tak i pěnišník Rhododendron boninense. Naproti tomu jen málo druhů je společných s nejbližšími částmi Oceánie, jsou to např. Metrosideros boninensis (Myrtaceae), Santalum boninense (Santalaceae), Lobelia boninensis (Campanulaceae), Psychotria homalosperma, Leptopetalum grayi (oba Rubiaceae) a Osteomeles schwerinae (Rosaceae). Mezi význačné tropické elementy patří i palmy Livistona chinensis var. boninensis a Clinostigma savoryanum a endemický pandán Pandanus boninensis.

Talipariti tiliaceum

Z původních druhů této provincie na BOTANY.cz najdete:

Sousedící floristické provincie:

Ipomoea pes-caprae

Fotografovali Vít Grulich, Alena Vydrová, Věra Svobodová a Jindřiška Vančurová.