Syn.: Dolichos japonicus Spreng., Glycine floribunda Willd., Kraunhia floribunda (Willd.) Taub., Millettia floribunda (Willd.) Matsum., Phaseolodes floribundum (Willd.) Kuntze, Rehsonia floribunda (Willd.) Stritch, Wisteria multijuga Van Houtte
Česká jména: vistárie květnatá (Mareček 2001)
Slovenská jména: vistéria japonská (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Wisteria floribunda
Rozšíření: Druh pochází z Japonska, kde se vyskytuje na ostrovech Honšú, Šikoku a Kjúšú. Pěstuje se jako okrasná rostlina v mnoha oblastech světa, občas může z kultury i unikat.
Ekologie: Dřevitá liána japonských podhorských i horských lesů a křovin, může se objevovat také v okolí lidských sídel a zahrad. Kvete od května do července.
Wisteria floribunda
Popis: Pravotočivá dřevitá liána, nejprve chlupatá, záhy olysalá. Listy jsou řapíkaté, lichozpeřené, největší listy mají (11–)13–19 lístků, které jsou eliptické až kopinaté, 4–8 cm dlouhé, na bázi klínovité, na vrcholu zašpičatělé. Květenstvím je mohutný terminální převislý hrozen, který může dosahovat délky až okolo 60 cm, jeho květy vykvétají postupně od báze květenství; šířka kalicha je větší než jeho délka; korunní lístky jsou nachové, u kultivarů však rovněž bílé, narůžovělé, namodralé až modré. Plodem je chlupatý lusk.
Záměny: V zahradách střední Evropy se často pěstuje ještě čínský druh Wisteria sinensis. Jeho největší listy mají jen 7–13 lístků, květenství je výrazně kratší (zhruba 20 cm dlouhé) a vykvétá víceméně najednou, nikoli postupně, jak je to běžné u zde představovaného druhu.
Využití: Velmi dekorativní liána, která při pěstování vyžaduje pevnou oporu. V kultuře je řada kultivarů, které se od sebe odlišují barvou květů, ale i mírou odění.
Wisteria floribunda
Wisteria floribunda
Wisteria floribundaWisteria floribunda
Wisteria floribunda
Wisteria floribunda
Wisteria floribunda
Wisteria floribunda
Fotografováno dne 5. 5. 2018 (Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).