Syn.: Boletus chrysenteron Bull., Boletus communis Bull., Ceriomyces communis (Bull.) Murrill,
Versipellis chrysenteron (Bull.) Quél., Xerocomellus armeniacus var. luteolus (H. Engel et Antonín) Šutara, Xerocomellus chrysenteron f. aereomaculatus (H. Engel et J. Schreiner) Klofac, Xerocomellus chrysenteron var. crassipes (Pilát) Klofac, Xerocomus armeniacus f. luteolus H. Engel et Antonín, Xerocomus chrysenteron (Bull.) Quél., Xerocomus chrysenteron f. aereomaculatus H. Engel et J. Schreiner, Xerocomus chrysenteron var. crassipes Pilát, Xerocomus communis (Bull.) Bon
Čeleď: Boletaceae Chevall. – hřibovité
Rozšíření a ekologie: Roste hojně v červnu až listopadu ve všech typech lesů i kosodřevině, ve stromořadích a parcích, od nížin do hor. Tvoří mykorhizu se širokým spektrem dřevin. Vyrůstá většinou ve skupinách.
Popis: Klobouk má v průměru 3–12 cm, v mládí je polokulovitý se sametovým povrchem, později vyklenutý, lysý a zvláště za sucha po celém povrchu typicky políčkovitě rozpukaný. Má okrově hnědou, olivově hnědou až středně hnědou barvu, v puklinách a často i na okraji klobouku je zabarvený vínově červeně. Rourky jsou v mládí bledě žluté, později zelenožluté až olivově zelené, pomačkáním se zbarvují do modra. Póry jsou velké, nepravidelně hranaté, stejné barvy jako rourky, při pomačkání modrají. Třeň je vysoký 2,5–11 cm, do 2 cm tlustý, plný, válcovitý, dole ztenčený, často prohnutý. U vrcholu má žlutou barvu, ve střední a dolní části je vínově až tmavě červený, dole může být pokrytý bílým nebo žlutavým povlakem mycelia. Dužnina je měkká, má světle žlutou barvu, na bázi třeně načervenalou až hnědou. Na řezu lehce modrá, později červená. Chuť je mírná, vůně je slabě houbová. Výtrusný prach je olivově hnědý. výtrusy jsou vřetenovité, okrově hnědé, 13–15 × 4–6 µm velké.
Záměny: Je dost typický, záměna za jedovatou houbu není možná. Z jedlých hřibovitých hub může být zaměněn za hřib uťatovýtrusný (Xerocomellus porosporus), který není v trhlinách a na okrajích klobouku načervenalý a hřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus), jehož pokožka na klobouku má také někdy řídké praskliny, zbarvené olivově. Podobný je i hřib sametový (Boletus fragilipes) s hrbolatým nerozpraskaným povrchem klobouku a výrazně žlutou dužninou.
Je popsána varieta hřibu žlutomasého – hřib žlutomasý zavalitý (Xerocomellus chrysenteron var. robustus), která tvoří větší plodnice a má tmavší nerozpukanou pokožku klobouku.
Poznámka: Je to chutná jedlá houba. Má měkkou dužninu, která se snadno při transportu pomačká.
Je často napadána larvami hmyzu a parazitickou houbou – nedohubem zlatovýtrusým (Hypomyces chrysospermus).
Fotografováno v průběhu května až srpna 2008 (Česko, Krušné hory, Polomené hory).