Kapucínská zahrada se nachází jižně od historického centra Žatce a je přístupná několika vchody z Pražské ulice, třídy Obránců Míru a Klášterní ulice. Obklopuje bývalý kapucínský klášter, který byl postaven v letech 1676–1684 a nepřetržitě fungoval až do roku 1950. Objekt pak sloužil jako domov důchodců až do osmdesátých let 20. století.
Klášterní komplex je tvořen čtvercovou budovou konventu, kostelem Korunování Panny Marie a klášterní zahradou. Rozsáhlá zahrada o rozloze 85 arů sloužila k meditacím a také plnila užitkovou funkci. Podle dochovaných historických plánů proběhla v letech 2009–2011 rekonstrukce zahrady.
Východně od konventu se nachází relaxační část zahrady tvořená pravidelnými trávníky s nízkým živým plotem ze zimostrázu vždyživého (Buxus sempervirens). Podél zdí jsou většinou vysázeny keře tisu červeného (Taxus baccata). V zahradě byly zachovány stromy, které zde rostly před zahájením její rekonstrukce. Většinou se jedná o staré ovocné stromy, nové stromy nebyly do zahrady vysázeny. Uprostřed zahrady stojí kašna Chmelových rytířů a poblíž u zdi replika sochy Boreše, zachránce Žatce. Jižněji od kašny se nachází busta Jana ze Žatce, který působil v Žatci jako městský písař a notář. V Žatci také napsal humanistické dílo Oráč a smrt (též Oráč z Čech). Poblíž budovy konventu a kostela se nachází malé rozárium a jezírko s lekníny. V severozápadním rohu zahrady se nachází louka, která slouží k pořádání kulturních akcí. V této části zahrady se volně procházejí pávi, kteří patří k malé minizoo domácích zvířat, která leží při jihozápadním rohu zahrady. Vedle budovy patřící k minizoo lze po schodech vystoupit do výše položené menší části zahrady, která je přístupná také z Pražské ulice.
V této části zahrady je naproti schodům zvonící studna, vpravo od schodů malé dětské hřiště a vlevo od studny se nachází menší altán. V levé části zahrady se rozkládá především historická tyčová chmelnice a vinice. Největší část zahrady tvoří bylinková zahrada. V bylinkové zahradě roste téměř 80 taxonů bylin, mezi kterými jsou jak druhy používané v léčitelství, tak druhy využívané v kuchyni.
Jsou zde vysázeny i druhy pěstované jen jako okrasné, jako například divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), mydlice bazalkovitá (Saponaria ocymoides), pelyněk (Artemisia schmidtiana), čistec vlnatý (Stachys byzantina), kontryhel měkký (Alchemilla mollis), šanta (Nepeta nervosa), prvosenka (Primula rosea) nebo třezalka (Hypericum olympicum). Mezi léčivými druhy jsou i druhy, které kapucíni zřejmě rovněž neznali, jako Agastache rugosa. Z méně obvyklých léčivých druhů zde roste např. třezalka bobulovitá (Hypericum androsaemum), Santolina chamaecyparissus, Santolina rosmarinifolia, smil italský (Helichrysum italicum), klinopád šantovitý (Clinopodium nepeta).
Fotografováno dne 20. 11. 2014.