Čeleď: Ulmaceae Juss. – jilmovité

Zelkova sinica

Rozšíření: Pochází ze střední Číny, roste v provinciích S’-čchuan, Kan-su, Šen-si, Chu-pej, Che-nan, Šan-si a Che-pej.

Ekologie: Stanovištěm jsou především lesy podél vodních toků, lokality leží v nadmořské výšce 300–2500 m.

Popis: Opadavý jednodomý strom, dorůstá výšky až 30 m a průměru kmene kolem 60 cm; borka je šedobílá, často v plátech odlupčivá, v dospělosti tvoří nápadnou barevnou mozaiku oranžové, šedé a hnědé; letorosty jsou hnědé nebo šedohnědé, šedobíle chlupaté nebo olysalé. Listy jsou střídavé; řapík je 0,2–1 cm dlouhý; čepel je vejčitá až eliptická, (1,5–)3–6(–8) cm dlouhá a (1–)1,5–3(–3,5) cm široká, spíše tenká, lysá, jen na hlavních žilkách s jednotlivými chlupy, na bázi zaokrouhlená až široce klínovitá, na okraji vroubkovaná, na vrcholu obvykle zašpičatělá; palisty jsou čárkovitě kopinaté, 0,5–1 cm dlouhé. Samčí květy jsou jednotlivé nebo ve svazečcích po 2–3, dorůstají 2–3 mm v průměru; okvětních lístků je (5–)6(–7), zvonkovitě srůstají, jejich cípy jsou kopinaté; tyčinek je v počtu okvětních lístků, mají na bázi chlupaté nitky. Samičí květy jsou jednotlivé, 5–6četné, se střechovitým okvětím, staminodia chybí, semeník je chlupatý. Plodem je nepravidelně vejcovitá až kulovitá, hladká, zelená peckovice o průměru 5–7 mm.

Ohrožení a ochrana: Celkově je v přírodě známo jen asi 70 populací přibližně s 10 000 jedinci (dospělých je třetina až polovina); jejich prostředí se neustále zhoršuje vlivem enormního tlaku na získávání zemědělské půdy. Proto je tento druh v Červené knize IUCN (2018) klasifikován jako zranitelný (VU).

Využití: Dřevo je těžké, tvrdé a odolné, proto je ceněné zejména jako surovina pro výrobu nábytku; starší velké stromy jsou z tohoto důvodu nyní velmi vzácné.

Poznámka: Rod Zelkova zahrnuje významné dřeviny s reliktním areálem. V třetihorách byly druhy tohoto rodu rozšířeny po celé severní polokouli, ale do současnosti přežilo jen šest druhů, z nichž dva rostou ve Středozemí (kromě krétské Zelkova abelicea je to sicilský endemit Zelkova sicula, který byl objeven teprve v roce 1991), Zelkova carpinifolia na jihozápadě Asie od jižního úpatí Kavkazu po severovýchod Turecka a hyrkánskou část Íránu. Zbylé tři rostou odděleně na východě Asie: kromě zde představeného je to Zelkova serrata, která je poměrně široce rozšířena v kontinentální Číně, zasahuje i na Tchaj-wan, do Koreje, Japonska a dokonce i na Kurilské ostrovy, a Zelkova schneideriana z jihovýchodu kontinentální Číny.

Zelkova sinicaZelkova sinica
Zelkova sinica
Zelkova sinica

Fotografovala Alena Vydrová, dne 9. 9. 2019 (Itálie, Řím, Orto botanico).