Syn.: Faldermannia persica (Bunge) Nevski, Ziziphora acinoides L., Ziziphora subcapitata Hausskn. et Bornm., Ziziphora thymifolia Salisb., nom. illeg.
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Ziziphora persica
Rozšíření: Vyskytuje se na Krymu, dále roste v Turecku v evropské části i na Anatolské plošině, přesahuje do Gruzie, Arménie, Ázerbajdžánu, dále v severním Íránu a ve Střední Asii až po Pamír a Ala-Tau.
Ekologie: Provází travnaté a kamenité stepi, okraje cest a úhory, v Turecku v nadmořských výškách 700–1750 m.
Ziziphora persica
Popis: Jednoletá, aromatická bylina vysoká 5–20 cm s přímými větvenými lodyhami, často gynodioecická (vedle sebe existují oboupohlavní a samičí jedinci). Listy jsou vstřícné, řapíkaté, čárkovitě kopinaté až úzce eliptické, 0,7–4 cm dlouhé a 0,2–1 cm široké. Květenství je vrcholový, dosti hustý klas; listeny jsou podobné listům, ale nápadně dlouze brvité, dolní jsou širší, horní užší než listy; kalich je trubkovitý, 10–12 mm dlouhý, slabě dvoupyský, 9žilný, štětinatý; koruna je výrazně dvoupyská, 10–12 mm dlouhá, modrofialová, horní pysk je víceméně celokrajný, dolní pysk je trojlaločný; fertilní tyčinky jsou jen 2. Plody jsou vejcovité, hladké tvrdky.
Ziziphora persica
Ziziphora persica
Ziziphora persica
Fotografovali Vít Grulich a Mário Duchoň, dne 17. 5. 2011 (Turecko, Anatolie: Akbaş).