Syn.: Rhamnus spina-christi L., Ziziphus africana Mill., Ziziphus sphaerocarpa Tul.
Česká jména: cicimek huňatokvětý (Presl 1846)
Čeleď: Rhamnaceae Juss. – řešetlákovité
Ziziphus spina-christi
Rozšíření: Druh je rozšířen na rozsáhlém území v severní a východní Africe, rozprostírajícím se od Mauretánie přes Saharu a oblast Sahelu v západní Africe po pobřeží Rudého moře, dále v Arábii, Sýrii, Izraeli, Libanonu, Iráku, jižním Íránu, východním Afghánistánu, Pákistánu a severozápadní Indii. V areálu je rozlišováno několik variet, kromě nominátní jsou to ještě např. var. aucheri (listy na rubu a žilnatině pýřité) a var. microphylla (listy jen 1–3 cm dlouhé).
Ekologie: Roste v údolních nivách s hlubokými půdami, při březích vodních ploch a toků a v místech s přítomností podzemních vod, ale snáší i sucho a horko a lze jej nalézt v pouštních oblastech na písčité půdě s pouhými 100 mm ročních srážek, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2000 m, snáší i zasolenou půdu. Dokáže vytvořit neprostupné husté ostnité porosty. Kvete v březnu až říjnu.
Ziziphus spina-christi
Popis: Bohatě větvený keř, někdy strom s hustou korunou, dosahující výšky 10 metrů, v teplejších oblastech stálezelený. Kmen je pokroucený, o průměru až 60 cm, borka světle šedá, popraskaná, šupinatá. Větve tenké, často cik-cak rostlé, pokroucené, často svěšené, dosahující téměř na úroveň země, mladé letorosty jemně plstnaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčitě kopinaté až až téměř okrouhlé, 2–6 × 1–4 cm velké, na vrcholu s krátkou špičkou nebo tupé, na bázi zaokrouhlené, se třemi nápadnými podélnými žilkami, lysé na horním povrchu, jemně pýřité na rubu, někdy i podél žilnatiny, okraje slabě vroubkované nebo téměř celistvé. Trny (přeměněné palisty) ve dvojicích, jeden přímý, až 2 cm dlouhý, druhý kratší, zakřivený; trny někdy chybí. Květy jsou pětičetné, zelenožluté, o průměru 4–6 mm, ve vidlanech v paždí listů, květní stopky dlouhé až 5 mm, jemně pýřité, kalich je nálevkovitý, pýřitý, s vejčitě trojúhelníkovitými cípy, korunní lístky jsou obvejčité až kopisťovité. Plody jsou kulovité peckovice dosahující 1–2 cm v průměru, s 1 velkým semenem, žluté až červenohnědé.
Využití: Široce využívaná rostlina ve starověku, nachází použití i v současnosti. Zralé plody jsou jedlé, nasládlé, ale chuťově horší jakosti než u jiných druhů rodu Ziziphus (snad nejznámějšími jedlými druhy jsou Ziziphus jujuba a Ziziphus lotus). Je cenným krmivem pro pasený dobytek a místně významnou medonosnou rostlinou. V lidové medicíně jsou odvary z kořenů používané k léčbě bolestí hlavy, spařené listy na povrchové rány a vředy, odvary při zažívacích obtížích, k čištění krve, k léčbě kašle, k odčervení a také k péči o vlasy, popel z rostliny na hadí uštknutí. Obklady z mladých listů se používají k léčbě očních zánětů. Dřevo je tvrdé a těžké, červené až tmavě hnědé, používá se v truhlářství a tesařství. Vzhledem k tomu, že rostliny mají bohatý kořenový systém, vysazují se ke stabilizaci písečných dun a dalších nestabilních půd. Vysazují se také jako větrolamy, trnité větve se používají k oplocení.
Poznámka: Má kultovní význam pro židovské, křesťanské a muslimské tradice, podle některých je stromem, z něhož byla vyrobena Ježíšova trnová koruna – dalšími rostlinnými adepty pro materiál této koruny jsou Gundelia tournefortii a Paliurus spina-christi.
Ziziphus spina-christi
Ziziphus spina-christi
Ziziphus spina-christi
Fotografováno dne 11. 10. 2012 (Izrael, Tiberias).