Syn.: Boletus piperatus Bull., Boletus piperatus Sowerby, Ceriomyces piperatus (Bull.) Murrill, Ixocomus piperatus (Bull.) Quél., Leccinum piperatum (Sowerby) Gray, Suillus piperatus (Bull.) Kuntze – klouzek peprný, měďohřib peprný
Čeleď: Boletaceae Chevall. – hřibovité
Rozšíření: Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule.
Ekologie: Objevuje se od června do listopadu jednotlivě nebo v malých skupinkách v jehličnatých a smíšených lesích, v řídkém mechu, podél lesních cest, v příkopech. Je hojnější v pahorkatinách a vyšších polohách.
Popis: Klobouk má průměr 2–8 cm, v mládí je polokulovitý, později nízce sklenutý. Má okrovou až červenohnědou barvu, hladký povrch, za vlhka je mírně slizký, jinak suchý a slabě lesklý. Rourky jsou mírně sbíhavé, červenohnědé, póry zpočátku karmínově červené, později červenohnědé, dosti velké a nepravidelně hranaté. Třeň je vysoký 2–8 cm, plný, válcovitý, zpravidla prohnutý a dole ztenčený, má jasně žlutohnědou až skořicovou barvu. Dužnina je v třeni jasně žlutá, v klobouku má sytější odstín, na řezu barvu nemění. Nemá výraznou vůni. Chuť je peprně palčivá. Výtrusný prach je skořicově hnědý.
Záměny: Podobá se vzácnému hřibu rubínovému (Boletus rubinus), který má karmínově červené póry a roste pod listnáči. Hřib peprný hořký (Chalciporus piperatus var. amarellus) má póry fialově červené a hořkou chuť.
Poznámky: Je jedlý, ale pro peprnou chuť spíše v malém množství jako koření, nejčastěji usušený a rozdrcený na prášek. Delší tepelnou úpravou se palčivost ztrácí.
Fotografováno ve dnech 20. 7. (u Horní Plané) a 12. 10. 2008 (u Tanvaldu).