Čeleď: Sphagnaceae Dumort. – rašeliníkovité
Rozšíření: Holarktický druh s areálem zabíhajícím do střední Ameriky. V ČR poměrně běžný druh ve vyšších polohách. V pohraničních horách Čech, v Brdech, na Českomoravské vrchovině a v Hrubém Jeseníku a Beskydech poměrně častý druh, v ostatních částech republiky vzácnější.
Ekologie: Druh vlhkých a rašelinných lesů, roste v mokřinách, na okrajích potůčků, v lesních příkopech (i ve smrkových monokulturách), v olšinách, zřídka i na okraji rašelinných luk, nikoli na vrchovištích.
Popis: Rostliny mohutné, většinou rozvolněné, 7–25 cm dlouhé, bledě zelené, sytě zelené až nahnědlé, někdy poněkud naoranžovělé, s ± vyklenutou hlavičkou. Svazečky větví po 4–6, většinou 2(–3) odstávající a 2–3 převislé; odstávající větve většinou oddálené, řidčeji nahloučené, dlouhé a pozvolna zašpičatělé, pouze některé uťaté, kratší než převislé. Lodyžní listy široce jazykovité, v horní části zaoblené a třásnitě lemované. Hyalocysty obvykle přepažované, bez vzpěr (fibril), nejvýše v horní části ojedinělé vzpěry. Větevní listy široce vejčité, silně vyduté, náhle v širokou, uťatou špičku zúžené, na špičce zatupělé, vehnuté, vzájemně se kryjící nebo nepatrně oddálené, zřídka k větvím přitisklé, většinou však špičkami nápadně kostrbatě zpět odehnuté v úhlu větším než 45°. Jednodomý, zřídka plodné. Dobře se rozrůstá vegetativně.
Záměny: V terénu dobře rozpoznatelný a těžko zaměnitelný druh díky kostrbatě odstálým větevním lístkům. Kostrbatě odstálé lístky má i příbuzný rašeliník oblý (Sphagnum teres), který je mnohem štíhlejší a bývá žlutavě nebo žlutohnědě zbarvený; dále dává přednost minerálně bohatším stanovištím. Rašeliník kostrbatý je až na výjimky svěže zelený a poměrně velký druh rašeliníku.
Fotografováno dne 16. 8. 2009 (Česko, u Pláňav).