Syn.: Ulmus campestris f. pumila Herder, Ulmus campestris var. pumila Maxim., Ulmus manshurica Nakai, Ulmus pinnato-ramosa Dieck ex Koehne, Ulmus pumila var. microphylla Pers., Ulmus pumila var. sabulosa J. H. Guo, Yu S. Li et J. H. Li, Ulmus turkestanica Req.
Česká jména: jilm sibiřský (Mareček 2001)
Čeleď: Ulmaceae Mirbel – jilmovité
Rozšíření: Střední a východní Asie, areál druhu se táhne od Turkmenistánu a Kazachstánu přes Tibet, Mongolsko, východní Sibiř a ruské Přímoří až do severní Číny a Koreje. Byl zavlečen do značné části USA, jižní Kanady a jižní Evropy (především Španělsko).
Ekologie: Roste v horských údolích a na horských svazích, snáší dobře i stanoviště poměrně suchá, polopouštní, vyskytuje se v nadmořské výšce od 1000 až do 2500 m. V některých oblastech světa uniká z kultury, pak se objevuje na ruderálních stanovištích, v blízkosti lidských sídel, kolem plotů, při okrajích silnic a železničních tratí. Kvete od března do května.
Popis: Opadavý strom až 25 m vysoký, s kmenem dosahujícím průměru až 1 m. Borka je tmavě šedá, nepravidelně rozpraskaná. Letorosty jsou žlutošedé, lysé nebo chlupaté, zimní pupeny jsou hnědé až červenohnědé, na okraji bíle brvité. Řapíky jsou 4–10 mm dlouhé, chlupaté, čepel je eliptická až vejčitá, 2–8 cm dlouhá a 1,2–3,5 cm široká, na rubu nejdříve chlupatá, později olysalá nebo na větvení žilek chlupatá, na líci lysá, na bázi mírně nesymetricky či až symetricky zaokrouhlená, na okraji obvykle jednoduše pilovitá, na vrcholu špičatá, s 9–16 páry vedlejších žilek. Květenství je stažené, vrcholičnaté, objevuje se na loňských větvích před rašením listů; okvětní lístky jsou 4, na okraji brvité. Plodem je okrouhlá až široce obvejčitá křídlatá nažka, 1–2 cm dlouhá a 1–1,5 cm široká, lysá; semeno leží přibližně uprostřed nažky nebo při jejím vrcholu, ale nedosahuje švu.
Záměny: Od jilmu habrolistého (Ulmus minor) se odlišuje menšími listy, které jsou na bázi zaokrouhleny poněkud symetričtěji, jejich okraj je navíc jen jednoduše pilovitý.
Využití: Vysazuje se jako rychle rostoucí dřevina do živých plotů a větrolamů, dřevo starších stromů je však křehké, snadno se láme, takže starší stromy jsou i poměrně nevzhledné, pro okrasnou kulturu nepříliš vhodné. V některých oblastech se může chovat invazivně, navíc v Evropě se může křížit s jilmem habrolistým. Vůči grafióze jilmů je rezistentní.
V kultuře se lze setkat s celou řadou kultivarů, např. s kultivarem Ulmus pumila ´Turkestan´.
Poznámka: Rod Ulmus zahrnuje zhruba 40 druhů, které se vyskytují především v mírných oblastech severní polokoule.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 27. 4. 2014 (Čína, Tibet, Lhasa, okolí paláce Potála).