Pharomachrus mocinno De la Llave, 1832; kvesal chocholatý

Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Trogoniformes, Trogonidae
Česká jména: kvesal chocholatý
Anglická jména: Resplendent quetzal

Pharomachrus mocinno
Pharomachrus mocinno

Rozšíření: Středoamerický druh, vyskytuje se v oblasti od jižního Mexika po západní Panamu. Obývá horské mlžné lesy v nadmořské výšce od 900 až do 3200 metrů. Popsány byly dva poddruhy, P. mocinno subsp. mocinno žije v oblasti od jižního Mexika po severní Nikaraguu a P. mocinno subsp. costaricensis na území Kostariky a Panamy.

Způsob života: Žijí samotářsky nebo v párech v bujném porostu horského mlžného lesa. Díky svému dokonale ochrannému zbarvení jsou v mokré a zelené vegetaci dobře skrytí. Krátký silný zobák využívají při budování hnízd, která si stavějí ve ztrouchnivělých a mrtvých stromech. Samice snáší v březnu až červnu přímo na holé dno dvě bleděmodrá vejce. Na vejcích sedí oba rodiče 17–18 dnů. Samec sedí zády k otvoru a dlouhá ocasní pera vyčnívají z dutiny ven. Rodiče krmí mláďata zpočátku hmyzem a drobnými obratlovci, později plody. V péči o potomstvo často pokračuje pouze samec, neboť samice mláďata často zanedbává, případně je úplně opustí. Dospělí ptáci se živí ovocem, převážně plody divokého avokáda a dalších druhů z čeledi vavřínovitých. V jídelníčku nechybí hmyz, šneci, malé ještěrky nebo žáby. Na kořist číhají dlouho nehnutě ve skrytu větví, pak pomalu vzlétnou a obratně ji chytí. Úmrtnost ptáčat bývá velmi vysoká. Mezi přirozené nepřátele kvesala patří dravci, sovy, veverky, lasice. Největší hrozbou pro kvesaly však představuje změna prostředí způsobená kácením lesů a pytláctví.

Popis: Je to největším zástupcem trogonů, jeho tělo měří kolem 40 cm. Křídla má krátká, ale silná. Samec má dlouhá ocasní pera, která dosahují délky 70–90 cm a za letu se krásně vlní. Peří na hrudi a břišní části je karmínově rudé, ježatá chocholka na hlavě ve tvaru přilby je tyrkysová, spodní ocasní pera jsou bílá. Tři velmi dlouhá ocasní pera samců mají barvu zlatozelenou s fialovým nádechem. Zbarvení samiček je podobné, méně nápadné, nemají dlouhá ocasní péra a hřeben na hlavě. Jsou tmavě zelené a šedé, na hrudi tlumeně červené. Kvesal má olivově šedé nohy se čtyřmi prsty na každé noze (dva vpředu a dva vzadu). Zobák má poměrně krátký, i když velmi silný, samec žlutý, samice černý.

Ohrožení a ochrana: Kvesal chocholatý je zařazen do červených seznamů ohrožených druhů středoamerických zemí, Červený seznam IUCN (2016) jej klasifikuje jako potenciálně ohrožený druh (NT). Je zahrnut i pod ochranu Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES).

Poznámka: Kvesal je hrdinou mnoha indiánských legend a symbolem svobody indiánů v Mexiku a Střední Americe. Aztékové ptáky uctívali a žili s nimi v přátelském soužití. Samci byli chytání jen za účelem získání smaragdových per do slavnostních královských čelenek, poté byli bez úhony vypouštěni na svobodu, kde jim během tří let pera dorostla.
Stal se symbolem mnoha států Latinské Ameriky, v Guatemale je národním ptákem, podle něj je pojmenovaná státní měna quetzal, je vyobrazen ve státním znaku i na vlajce Guatemaly.

Pharomachrus mocinno
Pharomachrus mocinno
Pharomachrus mocinno

Fotografovali František Mazáč, dne 15. 12. 2016 (Kostarika, Paraiso Quetzal Lodge); Jindřiška Vančurová, ve dnech 12. 3. 2014 (Panama, Sendero los Quetzales) a 23. 2. 2014 (Kostarika, Monteverde).